Já a Tomáš jsme spolu žili osm let. Byl to silný vztah, plný emocí a lásky. Hodně se o mě staral, choval se jako gentleman, dobře vydělával a svou chytrostí mě neustále překvapoval. (A pochopitelně byl sexy!) Co mi ale vadilo hned od začátku, bylo to, že za svou lásku chtěl i zpátky dostávat. Stejným dílem. Což začalo být vyčerpávající. 

Všechno je špatně

Jednou z povahových vlastností Tomáše byl jeho negativní pohled na svět. Všechno viděl černě. Snažila jsem mu vždycky ukázat i opačnou stranu, ze špatných věcí vytáhnout to dobré, ale pesimismus se asi předělat nedá. Přišlo mi líto, že se neumí tolik radovat, a svou povahou tak ovlivňuje i okolí. Kvůli tomu jsme nebyli moc oblíbený pár mezi přáteli, což mě hodně mrzelo a trápilo.

Když jsme se z města přestěhovali na vesnici, bylo jasné, že o nové známé a přátele musím usilovat sama. Cítila jsem, jak mi kontakt s nimi chybí. Jenže Tomášovi ne. Stále víc a víc se propadal do své samoty a bral mi tím mou energii. S každým rokem to bylo horší. A nová situace mi ukázala, jak moc.

Čtenářka Iveta: Tušila jsem, že něco skrývá! Manželka a děti mě ale nenapadly

Velká láska

Nedokázala jsem ho však opustit. Moc jsem ho milovala a hodně věcí s ním mi připadalo hezkých. Jenže když od rána do večera slyšíte milovaného člověka naříkat na život, bere vám to sílu. A nadšení. I radost ze života. Přijdou pak situace, kdy potřebujete vy sama pomoc. Jako já v té době – procházela jsem obdobím, kdy jsem musela na přerušení těhotenství, a potřebovala jsem se o něho opřít. Jenže nic... Tehdy mě napadla spásná myšlenka: že nám oběma z tohohle začarovaného kruhu pomůže někdo třetí. Jako bych ji poslala do vesmíru! Protože za několik týdnů si Tomáš přede mne sedl a prohlásil, že se zamiloval. Do mladé kolegyně v práci…

Čtenářka Bára: Můj přítel byl sexuální maniak!

Když rozchod, tak rozchod!

Následovaly nehezké časy, protože rozchod není nikdy nic příjemného. Je bolestivý a zvlášť tehdy, pokud jde o velkou lásku. S odstupem několika let ale musím říct, že mě jeho nevěra zachránila. Jinak bych asi skončila psychicky vyčerpaná, na antidepresivech… Každopádně když jsem se z rozchodu oklepala, vlila se mi nová energie do žil. Opět jsem začala chodit mezi kamarády, do party, zkrátka mezi lidi. Vnitřně jsem omládla o mnoho let a zase jsem to byla já: ta veselá holka, která má ráda společnost a legraci.
A víte, co ještě? Rok na to jsem se zamilovala!

Čtenářka Petra, foto: ilustrační