Helena je devět let vdaná matka dvou dětí. I když se oddaně stará o svého sedmiletého syna Ondru a tříapůlletou dceru Helenu Emu, zvládá spoustu dalších věcí. Je to totiž neuvěřitelně akční, upovídaná a optimistická žena, která se jen tak něčeho nelekne a nic pro ni není nemožné. Založila mobilní park pro děti Tři věže, organizuje akce, jako jsou farmářské slavnosti, je chytrá a schopná. Ale důležitější než kariéra je pro ni rodina. A na rozdíl od některých jiných lidí, kteří to tvrdí, to u ní není fráze. A tak najít pět věcí na které je pyšná, nebyl pro ni až takový problém.
Životní motto: Dokud dýchám, doufám.
5 věcí, na které jsem pyšná:
1. Jsem pyšná na to, že mám rodinu
„Vyrůstala jsem v rozvedené rodině a moji rodiče měli opravdu divoký vztah. S nimi samozřejmě i já. Vždy jsem chtěla potkat někoho, koho si budu vážit, ke komu budu vzhlížet a s kým budu sdílet prima rodinu. A to se mi podařilo. Samozřejmě mám stejné deprese jako každá jiná zaměstnaná matka. Někdy mám pocit, že se všechno točí jen kolem mých dětí, mojí práce, mé rodiny a na mě nezbývá čas. Ale každý večer, když usínám, tak jsem vděčná, za to, co mám. I když jsem emancipovaná, neposedím a miluju práci, bytostně cítím, že jsem tu hlavně jako máma a ženská, která má držet rodinu, povzbuzovat manžela a rozdávat lásku a poskytnout hezký domov.“
2. Nebojím se odvážných rozhodnutí
„Začínala jsem jako novinářka, pak založila s kamarádem marketingové studio, ale když jsem měla pocit, že bych chtěla dítě, neváhala jsem ani chvíli. No a co, že jsme bydleli v dřevěném domku, který jsme museli zateplit, aby se v něm dalo žít. Jenže se ukázalo, že skloubit mateřství a podnikání prostě nejde. Buď šidíte dítě, nebo práci. Chcete být s miminkem, hladit ho, sledovat, ale místo toho musíte na schůzky, brát telefony, sedět u počítače. Měla jsem pocit, že nedělám nic pořádně a selhávám jako manželka, maminka i podnikatelka. Tak jsem předala kamarádovi agenturu a zůstala doma.“
3. Umím si najít práci, která mě nabíjí
„Když jsem zůstala na mateřské, zjistila jsem, že u nás není kam jít, že se mámy setkávají v McDonaldu nebo Ikea, ale to mi připadalo strašné. Začala jsem objíždět Evropu a zjišťovat, jak to funguje jinde. A došlo mi, že musím založit nějaké místo, kde bude rodičům s dětmi báječně, můžou si hrát, aktivně odpočívat, poznávat a bavit se. Takže jsem založila park Tři věže – zatím je mobilní. A strašně mě bavilo vymýšlet akce pro děti i dospělé dohromady. Časem jsem měla to štěstí a potkala předsedu Asociace soukromého zemědělství ČR, pana Stehlíka. I díky němu vznikly farmářské slavnosti. Pořádáme tematické akce na zajímavých místech v ČR. Upřímně, někdy si dokonce do práce chodím trochu odpočinout od dětí.“
4. Potkávám zajímavé lidi
„Celý park od začátku buduji s nejlepší kamarádkou, se kterou se známe od třetí třídy. Samozřejmě jsme se o své přátelství bály, když se musíme vídat každý den a řešit pracovní problémy, ale zatím nádherně drží a doufám, že to tak bude i dál. A samozřejmě o vztah pečujeme. Sem tam si koupíme něco jen tak pro radost. Když ví, že jsem nervózní nebo mi není dobře, přinese mi bonbony, povzbudí mě a pomůže… Mám štěstí na přítelkyně a bez kamarádek si to vůbec neumím představit.“
5. Rozbíjím stereotypy
„Mě by stereotyp zabil a snažím se mu vyhýbat za každou cenu. Pomáhá mi rodina, práce, přátelství, cestování, to, jak žiju, i způsob stravování. Snažím se nejíst pořád to samé, protože by mě to ubilo. Miluji změny, nové informace, poznávání!“