Je rozvedená matka dvou synů, Huga a Huberta, ale také úspěšná podnikatelka. Lucie Asenová byla svého času velmi úspěšná manažerka velké firmy. Po mateřské a rozvodu napřed napsala knížku a před pár dny „sekla“ s prací a založila vlastní sdružení a je nyní předsedkyní Asociace neúplných rodin. Prostě se jen tak nevzdává, a navíc pořád vypadá skvěle. Dost důvodů, proč si vážit sama sebe, ne? Zjistili jsme proto, na co je u sebe nejpyšnější.

Životní motto: Všechno přebolí, ať je to cokoli.

5 věcí, na které jsem pyšná:

1. Dokážu se zvednout ze dna

„Můj život je taková horská dráha, na které se mi odmalička dělalo špatně. Mám ráda nové výzvy a neustále se pokouším o něco nového. Jenomže ne vždy přijde úspěch a po vzletu někdy přichází i pád. Po těch prvních jsem se opravdu bála (třeba když jsem přišla o výbornou práci a najednou byla bez peněz). Ale dneska už vím, že se dá odrazit od každého dna a že pády prostě k mému životu patří. Třeba díky drsnému vyhazovu, který jsem zažila před lety, mám dnes svou firmu, kde nemám žádné píchačky a žádného šéfa.“

2. Plním si své sny

„Snění  k životu patří a já si jako dítě přála být novinářka. Stalo se to sice až v mých čtyřiceti letech, ale stalo se. Chtěla jsem žít a studovat v cizině, takže jsem odjela, naučila se tam francouzsky a strávila krásné dva roky v Toulouse. Přála jsem si jednou napsat knihu – titul s názvem Rodiče na střídačku je na světě a čtenáři ho chválí (jak já se bála, že mě kritiky roznesou na kopytech). Přála jsem si mít vlastní kavárnu, tu jsem sice prodala, ale sen jsem si splnila. Toužila jsem mít vysokoškolský titul a zvládla školu i s dvěma malými dětmi, bez manžela a s náročnou prací. A teď si plním svůj další sen.“

3. Našla jsem způsob, jak pomáhat ostatním

„Letos v únoru jsem se opět rozhodla změnit svůj život. Skončila jsem s prací, která mě ubíjela, a založila občanské sdružení Asociace neúplných rodin, zprovoznila informačně-poradenský portál pro členy neúplných rodin. Obklopila jsem se odborníky a společně se snažíme, aby měly děti z těchto rodin co největší šance žít jako děti z rodin úplných. Jsem pyšná, že se mi podařilo přetavit svou vlastní bolest a strach po rozvodu v něco, v čem vidím smysl a co může pomoct ostatním.“

4. Učím se nové věci

„S nadsázkou jsem říkávala, že jsem „PC negramotná“, že umím maximálně napsat e-mail, vyhledat odkaz na internetu a vytočit číslo na mobilu. Všem těm facebookům prostě nerozumím. Jenže já ke své práci informační technologie prostě potřebuji, tak jsem se zakousla, začala se učit, ptát se, a dokonce založila vlastní internetové stránky.“

5. Nejvíc pyšná jsem na svou rodinu

„Jako každá máma si samozřejmě musím nakonec jako největší důvod k radosti nechat své dva syny. Podařilo se mi svou „výchovou–nevýchovou“, že jsou z nich kluci oblíbení v kolektivu, přiměřeně bojovní a ambiciózní, plní nápadů. Náš vztah je nádherný, plný důvěry a vzájemné úcty k pocitům, přáním a touhám toho druhého. Jsem ráda, že se mi podařilo obrousit hrany velmi vášnivého rozvodu, ustoupit, spolknout uraženou ješitnost a vytvořit si hezký vztah s otcem svých dětí, a tak jim zajistit šťastné dětství bez hádek, stesku, nenávisti nebo vzájemné ignorance rodičů.“

Tříletá holčička na protézách: Už zase chodím!