2°C
Jenny Daniels pomáhá své malé dcerce Charlottě, aby si „obula nohy“. Tříletá holčička se šťastně usmívá, protože ví, že konečně bude moct zase běhat. Je totiž jedním z nejmenších pacientů, kterému byly vytvořeny protézy. „Už jsem zase velká holka a chodím,“ opakuje pořád dokola radostně. Na protézy paží si ale bude muset ještě dlouho počkat.
Agresivní forma meningitidy totiž malou připravila o nohy i ruce. Sepse ji postihla loni před Vánoci a je vlastně zázrak, že přežila. Lékaři bojovali o život holčičky celý den. Že rodina kvůli její náhlé nemoci musela zrušit dovolenou na Lanzarote, bylo naprosto zanedbatelnou maličkostí. Dobrá zpráva byla, že Charlotte přežila, špatná, že jí museli amputovat všechny čtyři končetiny.
Ruce a nohy byly nemocné, řekli jí rodiče
K operaci došlo hned počátkem ledna a zachránit se podařilo alespoň lokty a kolena. Celé čtyři dny pak ještě Charlotte byla ve velmi kritickém stavu. „Rodiče Jenny a Alex u ní seděli, hladili ji po vláskách a pořád opakovali, jak moc ji milují,“ přibližuje rodinná přítelkyně. „Kdyby měla umřít, chtěli, aby věděla, jak moc jim na ní záleží.“
Na protézách do školky
V rekonvalescenci Charlotte, která půlročního bratříčka Georgieho, potřebovala nepřetržitou čtyřiadvacetihodinovou péči, kdy jí museli denně vyměňovat obvazy a mazat otevřené rány po amputaci. Až zahojené pahýly se mohou připravit na protézu.
Rodiče nemohoucí Charlottě celou dobu poskytují potřebný servis. Oblékají ji, krmí, umývají, jako by stále byla malé miminko. Nic jiného jim ani nezbývá. Temperamentní holčička se ale snaží a učí vše zvládnout sama a tak všichni doufají, že se svou umanutostí získá stále větší nezávislost.
První vlaštovkou jsou právě její protetické nohy. Zatím se na nich učí chodit za pomoci chodítka, ale jde jí to na zahradě doma v britském Horspathu skvěle. Pokud si tak dobře povede i nadále, počítají s ní brzy i v místní mateřské školce.
