Jednatřicetileté Lise Monachos se povedlo nadobro skoncovat se závislostí na jídle, a to poté, co jí lékaři oznámili, že její páteř nezvládá držet tak velkou váhu těla. V té době Lisa vážila 154 kilogramů, a z toho téměř šedesát procent tvořil tuk. Za posledních pět let se mladé ženě podařilo zhubnout o pětasedmdesát kilo. Její "tučnější léta" jí však připomíná přebytečná kůže, které by se ráda zbavila.
Lisa srovnává svou touhu po jídle se závislostí na tvrdých drogách, jako jsou kokain nebo heroin. „Nemyslím si, že lidé plně chápou závislost na jídle. Je to stejně velký problém jako závislost na kterékoli jiné droze," říká Lisa. "Okamžik, který mi navždy změnil život, byl, když mi doktor řekl, že moje páteř je příliš slabá na to, aby unesla tak velkou tělesnou hmotnost," vzpomíná. Tehdy Lisa narazila na úplné dno a jediné, co cítila, bylo ponížení a strach, že se nedožije dalšího dne.
Mladá žena z amerického státu Illinois věří, že její přibírání na váze způsobila strava již v dětství, protože již tehdy se skládala převážně ze škrobových a tučných pokrmů. „Začala jsem pomalu přibírat už v předškolním věku a za ta léta se to vymklo kontrole," tvrdí Lisa, která se odjakživa styděla za své tělo. „Vyrůstala jsem v řecké rodině, kde se vařila velká rodinná jídla. Obzvláště večeře byly vydatné," dodává.
S ohlédnutím do minulosti Lisa musí přiznat, že se stala na jídle opravdu závislou. Přejídání se pro ni bylo každodenní náplní dne. Jakmile obdržela řidičský průkaz, nic jí nezabránilo v tom, aby si i několikrát denně zajela do fast foodu. „Byla jsem nešťastná a obézní, ale místo toho, abych začala problém řešit, jsem ty negativní pocity zajídala," vzpomíná Lisa, pro kterou bylo jídlo jako heroin. Milovala pocit, který se dostavil, když se najedla.
Lisa byla ale pro svou obezitu šikanována. Jeden z nejhorších incidentů se stal ve škole, když jí nejmenovaný student roztrhl košili a odhalil její holé břicho. „Často na mě volali, ať už ve třídě nebo na veřejnosti: Velrybo! Nebo: Tlustá prdel!" V restauraci se jí dokonce nejednou stalo, že jí někdo změnil objednávku jídla na salát. V obchodech s oblečením musela pro změnu čelit otázkám, zda není těhotná.
U Lisy se postupem let vyvinuly úzkosti a deprese. „Byly chvíle, kdy jsem se opravdu nenáviděla. Cítila jsem se tlustá, ošklivá a hloupá. Myslela jsem si, že se nedožiji třiceti let,“ říká Lisa. Ve snaze změnit svůj život mladá žena vyzkoušela nejrůznější diety, pilulky na hubnutí i projímadla a hladovky. Nic z toho však trvale nevyřešilo její problém. V pětadvaceti letech musela podstoupit operaci páteře. A tehdy ji doporučení od lékařů opravdu donutilo zhubnout.
Lisa začala dvakrát denně cvičit, plavat a zdravě jíst. „Ale je smutné, že stále trpím bolestmi zad kvůli nadbytečné kůži, která mi po hubnutí zůstala," svěřuje se Lisa. Doufá, že jí chirurgický zákrok pomůže k tomu, aby si konečně začala užívat života. „Utratila jsem spoustu peněz za krémy a ošetření, abych zastavila tření a bolest. Musím nosit kompresní oblečení a fyzicky mě to bolí," stěžuje si Lisa. Založila kvůli vysněné plastické operaci veřejnou internetovou sbírku.
