Pokud si uděláte ze svého stravování pokání, peklo a trest – budete si odříkat, zakazovat a pak se za porušení trestat – jednou to praskne, vybouchne a nevydržíte to. Jíst v maličkých, ale nezdravých porcích ale taky nemá cenu. Důležité je, aby byla strava vyvážená, chutnala vám a měla i zdravotní přínos. Nezapomínejte, že to, co je vzácné, nám také daleko víc chutná a dělá nám větší radost.
„Má větší smysl/šanci na úspěch jíst dietně a odříkat si věci, které mám rád (čoko, dortík, tučnější jídla, výpečky, kolínka...), nebo jíst vše, ale v malých porcích?" zazněl dotaz na výživového specialistu Petra Havlíčka. Ten na něj odpovídá v novém dílu pořadu Rozum v troubě na Mall.tv.
Pokud si budete odříkat vše, co vám chutná, nemáte dlouhodobě velkou šanci vydržet. Nedělejte si ze svého života pokání a nezakazujte si vše, co máte rádi, protože to časem vybouchne a skončí to přejídáním právě zakázanými potravinami. Je tak řešením jíst tato jídla po malých porcích? Podle Petra Havlíčka bude tento postup stejně neúspěšný, jako je odpírání si všeho dobrého. „Přestože toho bude málo, smysl to mít nebude, protože se bude stále jednat – byť v malých porcích – o stravu, která je nutričně víceméně zcela nehodnotná, a budou tam chybět i základní živiny, které by v naší stravě měly být," vysvětluje odborník na výživu.
Řešením je tak kompromis. Základ jídelníčku musí tvořit kvalitní a nutričně hodnotná jídla, která jsou živinově vyrovnaná. Musí vám ale chutnat, dělat radost, musíte se cítit lépe, vnímat více energie a měl by se vám po nich zlepšit i zdravotní stav. „V ten moment je to udržitelné, protože proč bych měnil něco nebo odcházel od něčeho, co mi přináší benefit? A ty nezdravé věci – věci pro radost – si tam opravdu zařadím jen občas, aby byly vzácností a aby mi tu pravou radost udělaly," popisuje princip dlouhodobě udržitelného zdravého stravování Petr Havlíček. Můžete si tak při nějaké sváteční příležitosti jednou za měsíc dopřát i vepřový řízek usmažený na sádle. Určitě vám přinese větší požitek, než kdybyste si ho dávali denně v závodní jídelně. „To, co je vzácné, nám i daleko více chutná a dělá nám větší radost," dodává Petr Havlíček.
