Koronavirová situace změnila skoro všechny aspekty našeho života, stravování nevyjímaje. Během lockdownů vznikly dvě protichůdné studie. Jedna říká, že se mnozí z nás naučili a začali stravovat zdravěji. Druhá však vykazuje, že každý průměrný Čech přibral šest a půl kilogramu tělesné hmotnosti. Jak si to máme přebrat? Výživový specialista Petr Havlíček v pořadu Rozum v troubě vše vysvětluje zajímavým postřehem a jednou logickou rovnicí.
Podle listopadového průzkumu každý průměrný Čech přibral během pandemické situace přibližně šest a půl kila na váze. Avšak ve druhém průzkumu z letošního roku značné procento lidí uvádí, že počínaje lockdowny začali jíst zdravěji a lépe. Proč jsou tyto dva údaje v rozporu? Ačkoli je pravda, že spousta lidí kvůli home office vyřadila fast foody a pochybná polední meníčka a přesedlala na domácí vaření, neznamená to nutně, že jim váha klesla. Podle Petra Havlíčka je třeba hledat souvislosti u emocí, pudů a instinktů.
V běžném režimu, který měl řád, jste možná jedli mnohem pravidelněji. Soustředili jste se na práci a jídlo řešili až v polední pauze. Doma na home office jste však obklopeni jídlem prakticky permanentně. „Pokud nemám pod vědomou kontrolou své emoce a pudy, budu jíst podstatně více," vysvětluje Petr Havlíček. Doma se vám bude hůře zvládat situace, kdy budete mít potřebu si něco kompenzovat jídlem. „I zdravým kvalitním a dobrým jídlem si mohu vyrobit nadváhu či obezitu," dodává přední výživový specialista, který upozorňuje na základní rovnici kalorického příjmu a výdeje. Vliv mají samozřejmě i další faktory, na které je důležité brát ohled.
„Pokud nemáme své stravování pod vědomou kontrolou a jsme obklopeni jídlem, nárůst váhy prostě vždy bude," říká Petr Havlíček, který s rozvolněním neočekává náhlé zvýšení zájmu o své služby, ale naopak si myslí, že budou lidé využívat společenských příležitostí k setkávání a sobě nebudou věnovat takovou pozornost. „Postcovidová přesvědčení – obávám se, že budou stejně tak platná jako ta postsilvestrovská," dodává závěrem Petr Havlíček.
