Máte špatnou náladu? Šup sem s čokoládou nebo dortíkem. Funguje to dokonale. Jenže psychické rozpoložení a emoce nelze neustále dopovat jídlem – pak se z toho stává závislost a tělo si žádá víc a víc cukru. Jak na to jít zdravě a šetrně? Podle slov výživového specialisty Petra Havlíčka v pořadu Rozum v troubě je zásadní správně vyživovat střevní mikrobiom, jelikož hormon štěstí vzniká právě ve střevech. Jídlo ovšem není jediná strategie! Co dalšího se podílí na naší psychické pohodě?
Řešit své emoce jídlem je cesta do pekel. Sladké sice zvyšuje produkci dopaminu, který je zodpovědný za pocity štěstí a radosti, ale naše potřeba sladkého roste, což zásadně ovlivňuje naše emoce a jejich projevy. Nehledě na to, že se tento zlozvyk projevuje i na váze. Naštěstí ale existují dva způsoby, jak si zlepšit náladu prostřednictvím jídla. Tou první cestou je správná výživa našeho střevního mikrobiomu, který lze považovat za další orgán, jenž tvoří u dospělého člověka jeden až dvě kila obsahu střev. Tyto mikroorganismy produkují látky, které ovlivňují i náš mozek. Ze střeva do mozku jde dokonce více signálů než z mozku do střeva. Nejznámější hormon, serotonin, se z osmdesáti až devadesáti procent tvoří právě ve střevech. „Takže správná výživa našeho mikrobiomu, tudíž i správná výživa naše, je jednou ze základních podmínek toho, abychom se fyzicky i psychicky cítili v dobré pohodě," tvrdí výživový specialista Petr Havlíček, který ve videu radí, jak se o střevní mikrobiom správně starat.
Je potřeba přijímat dostatek vlákniny neboli nestravitelných sacharidů, kterými se mikroorganismy ve střevech živí. Konzumujte tak dostatek ovoce, zeleniny, luštěnin a celozrnných potravin. Další skupinou jsou tzv. probiotické potraviny, které prošly procesem fermentace, a jsou tak zdrojem zdraví prospěšných bakterií. Patří mezi ně zakysané mléčné výrobky, jako jsou jogurt a kefír, dále kvašená zelenina, zakvašené ovoce, kombucha, miso, tempeh atd. Pak jsou zde také potraviny prebiotické, mezi které se řadí různé druhy ovoce a zeleniny a některé celozrnné obilniny, jako je oves. „Pro náš mikrobiom je rovněž důležitý i dostatečný příjem polyfenolů," doplňuje Petr Havlíček a jmenuje jejich významné zdroje, jako jsou tmavé bobulovité ovoce, některé obiloviny, zelený čaj, káva a především kvalitní hořká čokoláda.
„Ale pro to, abychom mohli tvořit dostatečné množství hormonů štěstí, potřebujeme samozřejmě stavební látky a další kofaktory, které na jejich tvorbu mají přímý vliv," upozorňuje Petr Havlíček. Mezi tyto látky patří omega-3 mastné kyseliny, které se nacházejí v tučných rybách a rybím tuku. Dále to jsou banány, tmavé bobulovité ovoce, které brání oxidativnímu stresu, hořká čokoláda, ořechy a semínka pro obsah tryptofanu, ale i káva a zelený čaj. Neméně důležité jsou vitaminy skupiny B, které můžete přijímat z luštěnin. Ve výsledku je tak potřeba přijímat dobré kvalitní jídlo z opravdových potravin a kvalitně připravené, nikoli vysoce průmyslově zpracované potraviny. Pozor si dejte také na užívání antibiotik, která střevní mikrobiom devastují. Závěrem je důležité zmínit i kvalitní spánek, který je základem všeho, dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, sluníčka, odpočinku a práce s hlavou.
