Střevní mikrobiom, ve kterém žije okolo dvou tisíc různých druhů mikroorganismů, se živí nestravitelnými sacharidy, tedy různými druhy vlákniny. Pro tělo je velmi důležitý, protože ovlivňuje zdravotní stav, naši váhu, náladu, výkonnost. Jak ho podle Petra Havlíčka udržet v dobrém stavu a kondici? Odpovědí je vláknina! Ta se podílí na čištění střev, zlepšuje peristaltiku a odvádí z těla toxické látky. Má zkrátka vliv na správnou činnost střev. Jaké druhy vlákniny známe, a ke kterým se naopak stavět opatrněji?
V pořadu Rozum v troubě na Mall.tv se výživový specialista Petr Havlíček věnuje mnoha otázkám z oblasti výživy. V nejnovějším díle došlo na téma vlákniny. V čem je jí nejvíce? „Chcete rychlou jednoduchou odpověď? Asi v chia semínkách, protože tam jí je zhruba pětatřicet procent," říká Petr Havlíček. O vláknině se aktuálně hodně mluví i píše. Doporučený denní příjem činí u mužů pětatřicet gramů a u žen pětadvacet gramů. Ovšem ve skutečnosti konzumujeme přibližně poloviční množství. Přitom její úloha je dost podstatná. Podílí se na čištění střeva, usnadňuje vyprazdňování, odvádí z těla toxické látky, ale je také výživou pro střevní mikrobiom tlustého střeva. Ten je tvořen dvěma tisíci druhů mikroorganismů, které dohromady váží přibližně jeden a půl až dva kilogramy.
Střevní mikrobiom výrazně ovlivňuje váš zdravotní stav, včetně toho, zda trpíte nadváhou či obezitou. Nemalý vliv má však i na psychickou pohodu a výkonnost. Jelikož je jeho vliv na zdraví obrovský, je třeba ho mít v dobrém stavu. „Aby tomu tak bylo, je třeba konzumovat různé typy vlákniny," radí Petr Havlíček a vzápětí vysvětluje pojem nestravitelné sacharidy. Do nich spadají jak rozpustná, tak i nerozpustná vláknina, ale také rezistentní škroby, oligosacharidy a polyoly. „Největšími zdroji všech těchto typů vlákniny byly a budou ovoce, zelenina, luštěniny a celozrnné výrobky," jmenuje Petr Havlíček.
Nerozpustná vláknina se nachází především v obalových vrstvách, tedy v luštěninách, celozrnných cereáliích, zelených fazolích, v bramborech, květáku a oříšcích. Rozpustnou vlákninu naleznete v ovoci, zelenině, ale i některých obilninách, jako jsou oves a ječmen. Konkrétně betaglukan je obsažen právě v ovsu. Jedna z nejlepších živin pro střevní mikrobiom je rezistentní škrob, jelikož z něj mikrobiom dokáže produkovat krátkořetězcové mastné kyseliny. Ty následně slouží k výživě střevních buněk. Najdete ho v syrových bramborech, zelených banánech, v kešu oříšcích a surovém ovsu.
Rezistentní škrob se stal v posledních letech hitem. Ovšem rozlišujeme několik typů, a jelikož je tělo zvyklé na konzumaci tepelně upravených potravin, pak může rezistentní škrob negativně ovlivnit složení mikrobiomu. S jeho konzumací byste tak měli být opatrní. Dalším typem vlákniny jsou oligosacharidy, které způsobují plynatost. Naleznete je především v luštěninách, ale i v ovoci, zelenině a obilovinách. Posledním typem vlákniny jsou polyoly neboli alkoholové cukry. Používají se i jako sladidla, například jde o známé xylitol nebo erythritol. Jejich větší množství však může způsobit nadýmání. Snažte se stravovat se co nejpestřeji, abyste přijali rozmanité druhy vlákniny, a podpořili tak zdraví střev i celého těla.
