Dělená strava, kterou u nás proslavila a zpopularizovala herečka Lenka Kořínková, tady byla už daleko dříve. Nesmí se při ní kombinovat rychle stravitelné a pomalu stravitelné potraviny, protože to jinak údajně způsobuje problémy v trávicím traktu. Dohromady se nesmí konzumovat například bílkoviny a cukry, ovoce a zelenina, ale je to ještě mnohem složitější. Jaká je pravda a má vůbec dělená strava smysl?
Skupiny potravin můžete vzájemně oddělit dvěma způsoby, a to buď čtyřhodinovou, nebo celodenní pauzou. Samotná historie dělené stravy je starší více než sto let a vznikla na popud doktora Howarda Haye, který si chtěl dělenou stravou vyřešit své zdravotní problémy. Dieta stojí na dvou základních pilířích. Prvním z nich je, že různé potraviny jsou tráveny různými rychlostmi, a tak kombinace rychlého stravování a pomalého trávení vytváří tzv. "dopravní zácpu". „Druhá víra spočívá v tom, že různé potraviny vyžadují rozklad různých enzymů, a ty fungují v různých úrovních pH ve stravě," cituje jeden z odborných textů specialista na výživu Petr Havlíček, který tento mýtus v pořadu Rozum v troubě následně vyvrací.
Ve videu Petr Havlíček názorně ukazuje čtyři skupiny potravin, a to zdroje sacharidů, zdroje bílkovin, ovoce, zeleninu, a skupinu neutrálních potravin, mezi které patří například ořechy, káva, ale i koření. Podle pravidel dělené stravy byste neměli kombinovat sacharidy s bílkovinami, ovoce se zeleninou a ovoce s bílkovinami. Ovšem různí autoři mají na dělenou stravu odlišný pohled, a tak vznikly nejrůznější úpravy v zařazení jednotlivých potravin. To se týká zařazení banánů, ořechů, mléčných výrobků nebo například naprostého oddělení ovoce do samostatné skupiny či vyřazení kávy. Šéf PRAKUL Roman Vaněk je z informací zmaten asi stejně jako každý jiný člověk, který by chtěl dělenou stravu dodržovat. Otázkou ale je, zda dělená strava vůbec funguje.
„Pokud to vezmeme na základě faktů, tak ne," tvrdí Petr Havlíček. „Základní princip je, že jsme se vyvinuli na trávení celých potravin. Málokde najdeš v přírodě potravinu, která obsahuje jenom jeden typ živiny. I ta houska sice obsahuje spoustu sacharidů, ale obsahuje i bílkoviny, tvaroh taky obsahuje bílkoviny, ale i sacharidy," vysvětluje Petr Havlíček. Následně popírá i jakékoli hnilobné procesy potravin v žaludku. Tam je velice vysoké pH, a dochází tam tedy naopak k dezinfekci jídla. „Žádné mikroorganismy, které by způsobovaly buď hnití, nebo kvašení, tam nejsou," popírá Petr Havlíček. Až ve tlustém střevě dochází ke kvašení, tedy tvorbě plynů, což je zcela přirozený jev. Pokud jde o enzymy, tak ty si umějí vybrat, co budou trávit, a kyselost prostředí se v těle vždy nakonec ustálí, takže důvěřujte svému tělu, které je dokonalým nástrojem pro zpracování všech skupin potravin!
Více se dozvíte ve videu:
