Možná už jste se s tímto pojmem setkala. Někdo vás napomenul, když jste jedla svou oblíbenou dobrotu: „Jak to můžeš jíst, vždyť v tom jsou samá éčka?!“ Víte, co tím dotyčný myslel?
Když byla 38letá Marie na mateřské dovolené, více vyvařovala hlavně manželovi, ale i sobě. „Jakmile jsem ale opět nastoupila do zaměstnání, najednou jsem neměla na vaření čas, a tak se mými pravidelnými obědy v práci staly především instantní a čínské polévky,“ přiznává Marie.
Polévky si dopřávala především proto, že si myslela, že když si dá v poledne něco teplého, prospěje tak svému zdraví. Ale ono to bylo spíše naopak. Proč? Tyto pokrmy totiž obsahují velké množství přídatných látek, tzv. aditiv neboli éček, které člověku na zdraví zrovna nepřidají. Jejich pojmenování vzniklo na základě označení velkým písmenem E.
Jiná doba
Na čerstvém chlebu si můžete pochutnat bez škodlivých "éček".
Autor: profimedia.cz
„Naši předkové konzumovali aditiv podstatně méně. Čím více připravujete čerstvou stravu doma, tím méně éček jíte. Čím jsou potraviny více trvanlivé a více instantní, tím obvykle obsahují více éček,“ vysvětluje odbornice na výživu RNDr. Ludmila Oliveriusová. Je tedy na každém konzumentovi, aby si zvolil, kolik aditiv do svého jídelníčku zařadí.
Jeden příklad za všechny
Koupíte-li si brambory, mléko a máslo, uvaříte bramborovou kaši bez jakýchkoliv přídatných látek. Pokud si ale koupíte instantní kaši a doma prášek jen s pomocí horké vody dovedete během pár minut ke stejnému výsledku, budete mít téměř totožný pokrm (i když domácí strava se s tou kupovanou nedá srovnávat), ale plný éček. Ta musí výrobek obsahovat, aby měl chuť i správnou konzistenci. Domácí kaši prostě nikdy neusušíte.
Jak ovlivňují zdraví
„Zdraví člověka neohrožují žádná éčka. To, že aditivum má přiděleno písmeno E a třímístný číselný kód, znamená, že je zařazeno do seznamu aditiv vhodných a bezpečných pro použití do potravin a nápojů,“ vysvětluje RNDr. Oliveriusová. V seznamu éček je přesně uvedeno, do jakých druhů potravin a nápojů se může aditivum přidat, za jakých podmínek a v jaké koncentraci. Přestože aditiva zdraví přímo neškodí, neznamená to, že jsou pro lidský organismus výhodná. Některá průmyslově vyráběná, především konzervační látky a stabilizátory, jsou pro náš organismus nevyužitelná. „Při požití se vstřebávají do krevního oběhu a organismus je musí opět vyloučit, což znamená větší zátěž pro ledviny a játra,“ upozorňuje RNDr. Oliveriusová.
Chcete-li se éčkům bezpečně vyhnout, vyřaďte ze svého jídelníčku potraviny, které nejsou považované za zdravou výživu, jako jsou instantní potraviny, fast food, uzeniny a konzervy s hotovými jídly. Naopak se zaměřte na ovoce, zeleninu, mléčné výrobky a na celozrnné pečivo.
A co děti?
Při přípravě jídel pro děti byste měla být obzvlášť obezřetná. Dítě do tří let věku by si vůbec nemělo pochutnávat na stravě obsahující aditiva. „Dětský organismus je ještě ve vývoji. A rychle se množící buňky jsou choulostivější na všechny chemické látky, tedy nejen na aditiva. Například kouřící maminka je pro dítě větší ohrožení než éčka v běžných potravinách,“ varuje RNDr. Ludmila Oliveriusová.
Na aditiva si musí dávat pozor i alergici, onkologičtí pacienti a pacienti se selháním ledvin. Ti jsou nuceni pamatovat si číselné kódy těch přídatných látek, které musí ze svého jídelníčku zcela vyloučit, a pozorně číst etikety výrobků, aby se jim vyhnuli.
Potřebná éčka
Většina lidí má zafixováno, že aditiva nejsou zdraví prospěšná, a vůbec netuší, že také existují ta, která náš organismus potřebuje. Jsou to přírodní látky – vitamin C, kyselina citronová, kyselina mléčná, betakaroten, extrakty z červené řepy, včelí vosk, lecitin, karamel a další.
Příklady neškodných éček:
E 901 včelí vosk – má tmavě nebo světle hnědou barvu a charakteristickou vůni. Používá se při leštění potravin a při výrobě polev.
E 903 karnaubský vosk – získává se z palmových listů. Používá se na výrobu polev a přidává se do čokolád, žvýkaček, kávových zrn a do dietních doplňků stravy.
E 270 kyselina mléčná – vzniká mléčným kvašením cukrů v sýrech nebo v kyselém mléce a zelí. Používá se při výrobě margarínů, zálivek, nápojů a v cukrovinkách.
E 296 kyselina jablečná – je ve víně vyrobeném z nedozrálých hroznů a v kvašeném jablečném moštu. Využívá se jako přírodní regulátor kyselosti.
E 330 kyselina citronová – dříve se získávala z citrusových plodů, dnes kvasným procesem při přeměně sacharidů. Do potravin a nápojů se přidává ke zvýraznění kyselosti.
