Pondělí 14. října 2024
Svátek slaví Agáta, zítra Tereza
Oblačno 12°C

Konvalinková hubne s Cajthamlovou

Fotografie
3. dubna 2011 | 05:00

Naďa Konvalinková (59) se dva týdny před oslavou šedesátin rozhodla k dvěma zásadním krokům – vyzkoušet paragliding a zhubnout! Herečka proslulá držením snad všech diet, které mezi lidmi kolují, se tentokrát svěřila do rukou profesionálů a protagonistů pořadu Jste to, co jíte Kateřiny Cajthamlové a Petra Havlíčka. A oni jí splnili i sen létat. V rámci natáčení pořadu zastihl Blesk Konvalinkovou na letišti u Kralup nad Vltavou.

Proč jste se rozhodla hubnout před očima národa?

„Za prvé proto, že se sebou chci opravdu něco udělat. Myslím si, že je to dobře vedeno a věřím jak Kateřině Cajthamlové, tak Petru Havlíčkovi. A za druhé si myslím, že když do toho půjdu já, pomůže to spoustě dalších lidí, kteří mají stejné problémy. Třeba se díky mně rozhoupou.“

Máte nějakou motivaci třeba v podobě nového oblečení?

„Stačilo by mi, kdybych se vešla do toho, co už ve skříni mám.“ (smích)

Věříte, že vám předsevzetí vydrží, i když vám doktorka Cajthamlová už nebude kontrolovat ledničku?

„Rozhodla jsem se pro celkovou změnu stylu života. Spoustu věcí už do něj nechci vrátit. A pokud si snad jeden den dám něco, co nemám, vím, že to druhý den napravím. Neudělám z chyby standard.“

Je v novém stylu života nový chlap?

„I kdyby to byla pravda, neřeknu vám to.“ (smích)

Myslíte, že vám zhubnutí přinese třeba dobrou roli?

„Ano, určitě by se mi před kamerou líp hrálo a celkově by to bylo velmi příjemné.“

V rámci pořadu Jste to, co jíte jste dokonce vzlétla do vzduchu. Proč?

„Jde o můj dlouhodobý projekt podpory dětí v dětských domovech. Chci, aby co nejvíc dětí mělo náhradního otce a matku, aby péče o opuštěné děti byla co nejlepší.“

Nemáte strach z výšek?

„Ne, jsem fatalista, co se má stát, stane se. Už jsem se i potápěla, teď se na svět podívám z výšky.“

Když se staráte o opuštěné děti, toužíte po vlastním vnoučeti od dcery Karolíny?

„Každá máma se těší na vnouče od svých dětí, doufám, že i u mě k tomu někdy dojde.“

Autor: Hana Höschlová, mivrk