Čtenářka Irena: Práce v sexshopu mě naučila nestydět se a být tolerantní

• Foto: istock.com
25. ledna 2017 | 06:00

Máte zábrany, nebo je vám jedno, co si o vás kdo myslí? Přečtěte si příběh Ireny, která musela vzít práci v sexshopu, přestože byla vždy stydlivá a sex rozhodně nikdy nebyl její nejoblíbenější činností.

Jsem extrémně stydlivá osoba, která nenávidí bavit se o něčem trochu intimnějším, nedejbože o sexu. Když vidím na novinovém stánku erotický časopis, jsem hned rudá jako krocan. Nemám moc sexuálních zkušeností, vlastně mám jen dvě, a to dost rozpačité. Prostě jsem stydlivka a vždycky jsem byla.

Jenomže jsem se dostala do složité situace. V našem severočeském městě je poměrně vysoká nezaměstnanost. To, že krachují podniky a o místo můžete přijít ze dne na den, bohužel není nic výjimečného. I já jsem přišla o své místo ve velkém podniku, protože ho koupil zahraniční investor a začal ve velkém propouštět. Když mi na pracovním úřadě nabídli místo asistentky prodeje v Erotic City, málem jsem upadla. Ale vzhledem k poměrně slušným ekonomickým podmínkám a k tomu, že bylo možné nastoupit ihned, jsem se rozhodla překonat se a zkusit to. Zkrátka žít z něčeho musím.

Stud musel jít stranou

S nástupem do nové práce se rozjela i nekonečná řada komických i trapných situací. Tak například dost často chodili do obchodu nakupovat pánové i dámy, kteří měli tmavé brýle, klobouk nebo kapuci. Dokonce přede mnou měnili i hlas. Jsme malé město, téměř všichni se tu známe, a když už ne osobně, tak známe někoho, kdo zná dotyčného a tak dále...

Utajit se tady podaří máloco. Ale v mé smlouvě bylo jasně dané, že nesmím porušit obchodní tajemství a musím zachovat absolutní diskrétnost vůči zákazníkům. Přesto jsem se začala na některé ze sousedů dívat trošku jinak. Například pán, který vypadal, že neumí do pěti počítat, se u nás v obchodě dost často zdržoval v sekci sado-masochistických pomůcek. Představa, jak postarší muž, kterého pravidelně vídám krmit kachny u rybníka, používá ostnatý obojek při sexu, mě trochu děsila.

Víte, to není pro mě

Obzvlášť vtipné bylo, že skoro každý zákazník, který k nám vstoupil, měl hned snahu mi vysvětlovat, proč tam je. "Kamarád mě poprosil, abych koupil dárek pro jeho ženu, ale sám se styděl." "Já si tenhle kostým sexy sestřičky kupuju na vánoční večírek, který je zaměřený na uniformy, a já jinou nesehnala." Nebo: "Španělské mušky jsou prý hrozný podvod, a ne afrodiziakum, chci je vyzkoušet jen ze zvědavosti, jestli to opravdu funguje."

Mé nové zaměstnání v obchodě s erotickými pomůckami mě naučilo dvě věci. Konečně jsem přestala být stydlivá. Zbavila jsem se předsudků a začala jsem na lidi kolem sebe koukat s větší dávkou tolerance. A taky jsem se odhodlala své zážitky sepsat – samozřejmě anonymně. Doufám, že vás můj příběh pobaví, a držte mi palce, ať brzy seženu novou práci.

Čtenářka Irena, foto: ilustrační

720p 480p 360p 240p
Valentýn nadivoko! Odvažte se a kupte něco sexy • VIDEO: 

Autor: zpracovala: red
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile