Bakterie, viry a plísně jsou prospěšné pro naše tělo

Lidské střevo je osídleno bakteriemi, viry, plísněmi. Poslední výzkumy přitom hovoří o tom, že lidský mikrobiom hraje zcela zásadní roli v našem zdraví. Nejdůležitější jsou právě zmiňované bakterie, které současná věda dokáže analyzovat díky speciálním metodám. Podle odborníků, kteří se této problematice věnují, je zdravé lidské střevo osídleno cca 1500–1700 bakteriálními druhy. Počty těchto bakterií u nezdravých jedinců jsou však nižší. „Vlivem životního prostředí, našeho stravování a dalších důležitých faktorů, které nás ovlivňují, není dle informací výjimkou, že člověk trpící zdravotními problémy má pouze 500 až 700 bakteriálních druhů. Tyto počty jde v současnosti laboratorně vyšetřit a většinou se jedná o lidi, kteří trpí zdravotními problémy od těch kožních přes problémy psychické až po nadváhu,“ uvádí Martin Kudera, zakladatel Farmy Živina zabývající se zdravým stravováním s ohledem na udržitelnost.

Jeho slova potvrzuje i hlavní výživová poradkyně center pro hubnutí a výživu Naturhouse Věra Burešová: „Je prokázáno, že zdravý mikrobiom má pozitivní vliv na naši hmotnost, snižuje riziko vzniku chronických a imunitních chorob, a dokonce chrání i kůži.“

Střevní bakterie mají vliv na naše zdraví i náladu

Abychom si mohli lidský mikrobiom lépe představit, můžeme ho ztotožnit s jakýmsi komunikátorem mezi mozkem a střevem. Jeho složení je přitom podle současných zjištění pro zdraví člověka zcela klíčové. „V lidských střevech vzniká až 90 % serotoninu a na vzájemné komunikaci se podílejí různé molekuly, jako jsou kyselina gama-aminomáselná (GABA), dopamin a další. GABA navozuje pocit klidu. Podle zjištění velmi často souvisí složení mikrobiomu také s obezitou,“ vysvětluje nutriční specialistka Burešová, její slova potvrzují také nedávné laboratorní výzkumy. Vědci měli k dispozici mikrobiom od dvou jednovaječných dvojčat, kdy jedno bylo obézní a druhé štíhlé. Výsledkem pokusů bylo, že myš, která dostala mikrobiom ze štíhlého dvojčete, se mohla přejídat a zůstala štíhlá, kdežto myš, která dostala mikrobiom z obézního dvojčete, tloustla, i když se stravovala zdravě. „Složení mikrobioty se může projevit i na chutích. Určitá skladba bakterií totiž preferuje jiné zdroje energie, a bude si tak žádat i jinou potravu, a ta nemusí být vždy vhodná pro redukci. Navíc mikrobiom nebude uspokojen, dokud nedostane svou potravu, a bude ji vyžadovat i nadále,“ vysvětluje Kudera.

Každý z nás má ve střevě odlišnou mikrokulturu

Aby to nebylo tak jednoduché, střevní mikrobiom je u každého člověka jiný. Liší se tím, co jíme, a je odlišný i podle místa, kde žijeme. Například Japonci mají v trávicím traktu bakterie, které jsou schopné štěpit celulózu z řas, kdežto Evropan toho schopný není. Zajímavá je i rozdílnost střevního mikrobiomu dětí, které se narodily císařským řezem, oproti dětem narozeným přirozeným porodem. „U dětí narozených pomocí císařského řezu je daleko vyšší výskyt alergií a kožních nemocí,“ potvrzuje výživářka Burešová.

Pro zdravý mikrobiom je samozřejmě klíčové stravování. Ideální je konzumovat potraviny bohaté na probiotické kultury. „Aby váš mikrobiom fungoval ideálně, je dobré do svého jídelníčku pravidelně zařazovat potraviny bohaté na probiotika, například kvašené zelí, kefíry, salát kimchi nebo probiotické octy. Někdy není nutné přehánět snahu o zdravý životní styl, ale stačí se naučit například přidávat ke svému jídlu pár soust kimchi, které je vedle probiotik také plné vitaminů a vlákniny,“ uzavírá Martin Kudera.

Maso: Proč není nutné ho jíst každý den a čím ho nahradit?

Mýty o klíšťové encefalitidě vás mohou stát zdraví. Nevěřte jim!