7°C
Znáte člověka, který by neměl občas na kůži alespoň nějaký ten pupínek? Těžko! Toto téma prostě většina z nás řeší denně. Co s tím?
Není pupínek jako pupínek
„Známe tři až čtyři tisíce kožních nemocí, z toho asi sedm set je vzácných, tedy jde o ty, které se vyskytují zhruba u jednoho ze dvou tisíc pacientů,“ vysvětluje Jana Hercogová, zakladatelka a přednostka pražské Dermatologie prof. Hercogové – Kliniky preventivní dermatologie. Diagnostika pupínku prostě není něco, co by zvládl běžný laik. „Pupínek je druh kožního projevu, jedná se o vyvýšení nad povrch okolní kůže. Výsev mnohočetných pupínků pak označujeme jako vyrážku. Příčiny vzniku pupínků jsou velmi rozmanité. Mohou to být záněty kůže, nádory, ale i krvácení do kůže či otok, jako to bývá u kopřivky. Pupínky jdou zkrátka napříč celým oborem kožního lékařství,“ dodává lékařka.
Kdy k lékaři?
Jít si na celé dopoledne sednout do přeplněné čekárny k dermatologovi se asi chce málokomu. Je logické, že každý váhá, zda nepočkat, až otravné pupínky samy zmizí. Jenže to je dost velká sázka do loterie. Samy totiž vymizí jen alergické projevy, pokud není kůže dále vystavena látce, která reakci způsobila. Sama se ztratí jedině kopřivka, a to obvykle do druhého dne.
„Ostatní vyrážky je vhodné nechat vyšetřit dermatologem, který by měl stanovit diagnózu, navrhnout léčbu a další péči o kůži,“ zdůrazňuje profesorka Jana Hercogová s tím, že samoléčbu by opravdu leckdy neriskovala. „Problémem je diagnóza kožní nemoci. Když budu mít sluneční alergii, nebudu chodit na slunce, a pokud ano, musím používat ochranné prostředky. Co když se ale jedná o příznak nemoci, který se jen zhoršuje na slunci?“
To, jaké jsou nejčastější příčiny vzniku pupínků, a další důležité informace o nich najdete v srpnovém čísle Blesk zdraví, které seženete na stáncích. Nebo si ho můžete v tištěné či elektronické podobě objednat ZDE >>>
