4°C
„V roce 2018 bylo evidováno 712 případů klíšťové encefalitidy, což je zvýšení o 100 % oproti roku 2015. K meziročnímu nárůstu počtu nakažených klíšťovou encefalitidou došlo zejména v krajích Moravy a Slezska, kde nejvíc případů zaznamenali v Jihomoravském a Olomouckém kraji. Klíšťata jsou aktivní, jakmile průměrná teplota stoupne nad pět stupňů Celsia a skončí přízemní mrazy, je tedy možné klíšťata vzhledem k aktuální předpovědi počasí očekávat již nyní,“ říká MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze.
I když počty případů klíšťové encefalitidy v České republice stoupají, míra proočkovanosti se za poslední období více méně nezměnila. To potvrzuje i MUDr. Roháčová, která uvádí: „Proočkovanost proti tomuto onemocnění u nás zůstává řadu let stejná a dle nejnovějších průzkumů činí 25 %. Počet případů klíšťové encefalitidy ale stále stoupá. V jiných evropských zemích reaguje místní populace na nárůst počtu nemocných logicky zvýšeným zájmem o očkování, což ji chrání před dalším zhoršováním situace a před nárůstem nemocnosti.“
Procento očkovaných je vyšší i v dalších zemích, v nichž se infikovaná klíšťata objevují na velké části území. Předběhlo nás i Německo, Lotyšsko, Estonsko nebo Slovinsko. Dlouhou tradici má očkování také v Rakousku.
Proč je očkována pouze čtvrtina obyvatel?
V naší zemi existuje velký rozdíl mezi informovaností obyvatel o dostupnosti očkování a počtem těch, kteří tuto metodu prevence klíšťové encefalitidy skutečně využívají. Mezinárodní průzkum z loňského roku ukázal, že důvodem nízké proočkovanosti je mimo jiné stále přetrvávající pocit, že se nás klíšťová encefalitida netýká, protože se nenacházíme v rizikové oblasti. Přitom Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem případů v Evropě. „Klíšťata mají v oblibě vlhké prostředí smíšených lesů, trav apod. Mohou se však vyskytovat také na okrajích měst nebo i v městské zástavbě, obecně tam, kde jsou parky a zeleň,“ vysvětluje MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.
Očkování proti klíšťové encefalitidě sice není hrazeno, ale pojišťovny na něj v ČR přispívají v rámci preventivních programů až do výše 1 500 korun ročně (jedna dávka stojí okolo 800 Kč). S očkováním proti klíšťové encefalitidě je možné začít kdykoli v průběhu roku. Zimní měsíce umožňují využít základní očkovací schéma, kdy se druhá dávka aplikuje 1–3 měsíce po první dávce (ochranný efekt se dostavuje 14 dní poté) a třetí za dalších 5–12 měsíců. Na jaře a v letních měsících je možné využít tzv. zkrácené vakcinační schéma. Účinnost vakcíny není celoživotní, doporučuje se přeočkování po třech letech a v dalším období pak po třech až pěti letech podle věku očkovaného a použité vakcíny.
Jak poznat klíšťovou encefalitidu?
Klíšťová encefalitida probíhá v několika fázích. Onemocnění nejprve připomíná chřipku a po několika dnech zdánlivého klidu nastoupí silné bolesti hlavy, světloplachost, závratě, horečka, třes a zvracení. Na rozdíl od lymeské borreliózy není možné klíšťovou encefalitidu vzhledem k tomu, že se jedná o virové onemocnění, léčit antibiotiky. Možné je pouze tlumení projevů nemoci (horečka, bolest, zvracení, zmírnění otoku mozku apod.). Následkem přitom může být i smrt. Nejvhodnější ochranou před dlouhodobými následky, mezi které patří dlouhotrvající obrna končetin, postižení nervů či porucha sluchu, je očkování. S vážnými následky klíšťové encefalitidy má zkušenost i pacientka Petra, která se od konce léta 2017 až dodnes potýká se zdravotními problémy.
Pacientský příběh paní Petry (30 let):
Petra byla vyšetřena původně na jiném pracovišti pro silné bolesti hlavy trvající dva dny, dále trpěla zvracením, zimnicí, třesavkou. Pro podezření na lymskou borreliózu jí bylo ordinováno antibiotikum.
V září 2017 byla přijata na Kliniku infekčních, parazitárních a tropických nemocí (KIPTN) Nemocnice Na Bulovce. Pacientka byla mírně zmatená, měla horečku 39 stupňů Celsia, cítila slabost, měla pozitivní známky dráždění mozkových blan. Byl zjištěn nález nehnisavého zánětu a laboratorně potvrzena klíšťová meningoencefalitida. Od 27. 9. 2017 se rozvíjela levostranná obrna horní končetiny, postupné narůstání slabosti a porucha vědomí. Pro poruchy vědomí, dýchání a polykání bylo nutno zavést umělou plicní ventilaci, v říjnu 2017 se přidaly klonické křeče, zhoršovalo se neurologické postižení až do obrny všech čtyř končetin. Došlo k poruše polykání s nutností zavedení sondy do oblasti žaludku.
Základních životní funkce se poté začaly obnovovat a v listopadu 2017 byla ukončena Petřina hospitalizace na KPITN.
Při propuštění byla bez pohybu dolních končetin pacientka přeložena do rehabilitačního ústavu Kladruby. Při intenzivní rehabilitaci se zlepšila pohyblivost horních končetin, postupně se obnovila i na dolních končetinách, nicméně stále je její pohyb možný pouze na invalidním vozíku.
Nejčastější mýty
Mýtus: „Na zahradě u domu mi žádné nebezpečí od klíšťat nehrozí.“
Fakta: Na skutečnost, že klíšťata se běžně vyskytují i v městské zástavbě (zahrady, parky, dětská hřiště), každoročně upozorňují hygienické stanice, které monitorují výskyt těchto roztočů ve městech. Odborníci upozorňují, že klíšťata se mohou vyskytovat i na zahradách, zejména v místech, kde je vyšší tráva nebo nahromaděné listí.
Mýtus: „Vždy, když jdu do lesa, vezmu si vitamin B, ten mě před klíšťaty ochrání.“
Fakta: Vliv vitamínu B proti klíšťatům a dalším členovcům nebyl nikdy medicínsky prokázán, rozhodně se nelze na takovou „ochranu“ spoléhat.
Mýtus: „ Jsem v dobré kondici a nebývám nemocný. Klíšťová encefalitida by u mě proběhla bez následků.“
Fakta: Klíšťová encefalitida může postihnout každého bez ohledu na věk a mnohdy zanechává doživotní následky. U osob starších 55 let mívá onemocnění závažnější průběh a riziko trvalých následků je u nich větší než u pacientů mladších věkových kategorií.
Mýtus: „Očkování není potřeba – pokud se nakazím klíšťovou encefalitidou, léčba je snadná.“
Fakta: Při tomto onemocnění mohou lékaři používat pouze podpůrnou léčbu v závislosti na typu a závažnosti příznaků. Specifická antivirová léčba totiž neexistuje a antibiotika lze užívat pouze na bakteriální infekce. Onemocnění může mít závažný průběh i následky (přibližně u 30–60 % případů mohou být následky dlouhodobé nebo i trvalé). I po vyléčení může pacient trpět bolestmi hlavy nebo dokonce částečnou obrnou. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů, může dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti.
