Nejde o nechutenství nebo snahu „zhubnout do plavek“. Jde o vědomé odmítání jídla, jež směřuje k výrazné a nebezpečné podvýživě. Postižení, kteří vědomě jíst nechtějí, ztrácejí apetit až v průběhu choroby v důsledku hladovění. Svůj sen o hubené postavě si nemocní plní buď přísným omezováním jídla, nebo nadměrným cvičením. V extrémních případech jsou na kost vyhublí, ale pořád si připadají tlustí. Nemají totiž reálný pohled na vlastní tělo.
Není to jenom o jídle
Ačkoli se anorexie točí kolem jídla, není to onemocnění, které se tyká jenom jeho a chtěného hubnutí. "Poruchy příjmu potravy jsou spojeny s poruchami osobnosti, ale i úzkostnými, obsedantními a depresivními poruchami a závislostmi na návykových látkách, takže nelze diagnostiku a léčbu omezit jen na úpravu jídelníčku. Proto by se léčbě měl věnovat specializovaný tým," říká lékařka Hana Papežová.
"Spouštějící faktory se podle věku mohou lišit. U dětí může jít o rozvod rodičů, problémy ve škole nebo s vrstevníky, u starších může jít o problémy s prvními partnerskými vztahy, ve středním věku pak jde většinou o manželskou krizi a potíže s dětmi," dodává.
Vychrtlost není jediná vada
Ženy, které trpí poruchou příjmu potravy, mají i jiné zdravotní problémy. „Časté jsou problémy trávicího traktu, které jsou s dietami spojené. Mohou trpět potravinovými alergiemi nebo intolerancí, což vede k výraznému zúžení pestrosti konzumovaných potravin, podvýživě a problémům s vyprazdňováním. Nedostatek výživy ale postihuje také rozvoj kostí, některé funkce srdce, mozku a vlastně postupně trpí všechny orgány,“ vysvětluje lékařka Papežová.
Léčba je náročná a zdlouhavá
Základem úspěchu je, aby se postižený chtěl vyléčit. Přiznal si, že je skutečně nemocný, a začal něco dělat. Léčba probíhá ambulantně, u vážnějších případů s výraznou ztrátou hmotnosti a ovlivněním orgánových funkcí je nevyhnutelná hospitalizace. „Není většinou jedna léčba, ale komplexní přístup k problému, podle závažnosti a trvání postižení a osobnosti nemocných. Cílem je upravit váhu na normální hodnoty, akceptovat ji a spravit vztahy k sobě i ostatním, které často onemocnění postihuje,“ vysvětluje Papežová.
Ne každý se vyléčí
Úspěšnost léčby závisí hlavně na tom, jestli pacient vyhledá odbornou péči včas. „Nejvyšší úspěšnost při léčbě je 60–70 procent, v případě terapie celé rodiny při postižení pacientů anorexií v dospívání je to lepší, až 90 procent,“ přibližuje lékařka. Podle statistik trpí anorexií zejména dívky a ženy, u chlapců a mužů se vyskytuje ojediněle. Nejvíc anorexií trpí dívky ve věku 14–18 let.