4°C
Tvrzení, že chozením deseti tisíců kroků denně splníte potřebný počet spálených kalorií tak, že dosáhnete své vysněné postavy, se dostalo do podvědomí mnoha lidem. Zároveň ale začalo vrtat několika odborníkům hlavou. A tak se britský publicista Michael Mosley rozhodl přijít této záhadě na kloub. V nedávné studii publikované v britském lékařském časopise zveřejnil své výsledky.
Mosley bádal po původu platnosti tohoto konkrétního čísla. A zjistil, že tato teorie byla poprvé zveřejněna v japonské marketingové kampani, která vznikla u příležitosti olympijských her pořádaných v Tokiu v roce 1964.
Společnost, pro kterou byla tato zakázka vytvořena, vyráběla krokoměr s názvem Manpo-Kei založený na práci akademického doktora Yoshiro Hatana. Hatana věřil, že zvýšením průměrného denního počtu korků, které lidé ujdou, ze čtyř tisíc na deset tisíc, člověk spálí denně přibližně o pět set kalorií více. Důkladnější analýza však chyběla.
Jsou krokoměry nebezpečné?
Na základě japonské teorie z roku 1960 vzniklo mnoho elektronických pomůcek, které jejich uživatele upozorňují na počet ušlých kroků. Některé z nich dokonce signalizují přesně číslo deseti tisíc kroků. Mimo jiné také měří tepovou frekvenci, spálené kalorie a celkové kilometry. Fitness náramky a aplikace mohou podle vědců způsobovat zdravotní problémy.
"Proč je deset tisíc kroků tak důležitých? Je to to správné číslo pro kohokoliv v této místnosti? Kdo ví? Je to zkrátka jen číslo, které je zabudováno v těchto aplikacích. A domnívám se, že aplikace mohou způsobit víc škody než užitku," řekl Greg Hager, počítačový expert z americké Johns Hopkins University v Baltimoru na každoročním zasedání Americké asociace pro vědecký pokrok.
Tato doktrína deseti tisíců kroků je totiž podle lékařů značně individuální. Pro starší lidi, zdravotně nemocné nebo se sníženými fyzickými schopnostmi by prý měly být podobné krokoměry zakázané. Své uživatele pohání k dosažení přesného počtu kroků a jednoduše je mohou uštvat.
Moderní studie
Je tedy možné důvěřovat studii, která je skoro šedesát let stará? To zajímalo právě i Michaela Mosleyho. Ve spolupráci s profesorem Robem Copelandem nechal dvě skupiny lidí podstoupit jednoduchý experiment. Jedna skupina lidí dodržovala radu deseti tisíců kroků denně, druhá skupina dodržovala program zvaný Active 10, který zahrnoval tři svižné desetiminutové procházky denně.
Studie prokázala, že ačkoli skupina lidí Active 10 v porovnání s druhou skupinou cvičila mnohem méně, měla mnohem lepší výsledky. A cvičení, které dělali, mělo větší zdravotní přínos.
„Skupina 'Active 10' vyvinula přibližně o 30 procent více fyzické aktivity než skupina 'Deset tisíc kroků’, přestože pracovala méně času,“ komentoval výsledky experimentu profesor Copeland. „Především jsme chtěli přimět srdce pracovat rychleji. Existují totiž důkazy, že pokud tak učiníte, snižujete riziko cukrovky, kardiovaskulárních chorob a některých typů rakoviny.“
Není pochyb, že chůze je pro člověka zdravá. Pravidelná chůze má pozitivní vliv nejen na snížení nadváhy, ale i na mnohé další zdravotní aspekty. Snižuje riziko onemocnění srdce a cév, cukrovky, rakoviny a osteoporózy. Pomáhá proti křečovým žilám, na plochá chodidla, a dokonce zlepšuje váš psychický stav a sexuální život.
Jak se obléknout, aby vám na procházce nebyla zima?
Přestože pravidlo deseti tisíců kroků zasáhlo skoro celý svět, australská teorie tvrdí, že k ideálnímu stavu deset tisíc kroků nestačí. Vědci navíc doporučují 2,5 hodiny až 5 hodin cvičení se střední intenzitou týdně nebo 1,5 až 2,5 hodiny intenzivního cvičení týdně, ideálně jeho kombinace. Zároveň narušovat dlouhodobé sezení krátkými procházkami a občasné posilování svalů horních končetin.
Přestože studie Michaela Mosleyho nepodpořila teorii o deseti tisících krocích a ukázala, že jiná řešení mohou být pro naše tělo o něco přínosnější, nemusíme tento systém házet za hlavu. Důležité je bojovat s dnešním typicky sedavým způsobem života jakýmkoliv možným pohybem. Samozřejmě platí jednoduché pravidlo, čím víc, tím líp. Ale ne za cenu toho, že byste se měli sportem uštvat.
