4°C
Nechcete otěhotnět? Pak vám postačí teploměr, kalendář nebo jen vlastní ruka a intuice. Tedy pokud nechcete užívat antikoncepci, která je běžně dostupná, ať už jde o pilulky, kondom nebo spermicidní krémy. Musíte ale počítat s rizikem, že ochrana nebude úplně stoprocentní. "Většina těchto metod je zatížena velkou individuální a subjektivní chybou," varuje gynekoložka Blanka Vavřinková z První české lékařské společnosti.
Výsledky neplodných dnů
Jednou z nejčastějších antikoncepčních metod, na které se mylně většina žen spoléhá, jsou (ne)plodné dny. Fungují na základě jednoduchého výpočtu. Ti, kdo se řídí metodou neplodných dnů, předpokládají, že má ženský cyklus 28 dnů a ovulace přichází přesně v půlce. V tu chvíli by se mělo uvolnit vajíčko, které pak čeká na své oplodnění. Většinou se k tomu přidávají tři dny před a po.
Vychází tedy, že mezi 11. a 17. dnem cyklu je žena plodná a po zbytek neplodná. Jenže takových dětí, které byly počaty během neplodných dnů, je! Jde v podstatě o tu nejméně spolehlivou formu antikoncepce. "Ženská není stroj a nelze ji naplánovat," komentuje to gynekoložka.
Pozorujte svůj výtok
Dobu ovulace lze, podle některých rad, zjistit svépomocí, a to sledováním vlastního těla. Například pomocí Billingsovy metody, kdy žena posuzuje, v jaké fázi se nachází, podle tažnosti poševního hlenu. Rozdělení je takové, že v plodné dny je hlen vodnatý, kluzký nebo může mít konzistenci vaječného bílku. Tím dává najevo, že se tělo připravuje na ovulaci, případně zrovna ovuluje, takže riziko otěhotnění v tuto chvíli roste.
Ani v tomto případě není úplně těžké se zmýlit. Výtok může být ovlivněn třeba infekcí, pohlavní nemocí nebo třeba cukrovkou. Podobná metoda, při které můžete snadno šlápnout vedle, je dvoudenní metoda. Při té se nesleduje hustota nebo barva hlenu, ale intenzita. Ve chvíli, kdy se výtok objeví dva dny po sobě, můžete si být jistá, že se nacházíte v plodném období, a tak raději použijte kondom.
Měříte si teplotu tam dole?
Všechny tyto metody vyžadují skutečně vysokou důslednost a neustálé sledování. Což může někomu vyhovovat, ale ani v tom případě by se žena neměla příliš spoléhat na tyto přirozené metody ochrany. Případně je dobré to kombinovat a řídit se symptotermální metodou.
Při té si žena měří svou bazální teplotu, a to v ústech, pochvě nebo konečníku. První polovinu cyklu je teplota nízká, stejně jako v den ovulace. Poté se ale teplota zvýší a klesne opět na začátku dalšího cyklu. Aby bylo měření co nejpřesnější, mělo by se provádět každý den ve stejnou hodinu. Nikdy ne jednou ráno a podruhé večer. Teplota se během celého dne liší, a tak by to mohlo být zkreslující. Ostatně změna teploty se pohybuje v desetinných místech, a žena se tak musí spoléhat na to, že její teploměr je skutečně kvalitní.
Pokud společně s teplotou bude žena kontrolovat hustotu hlenu děložního čípku, napětí v prsou a bolesti v podbřišku, je větší pravděpodobnost skutečně odhalit ovulaci. Ale ani v tomto případě není dobré spoléhat se na to jako na jedinou ochranu před početím. Existují další metody, které také nezatěžují ženské tělo a nejsou pro něj přítěží, ale fungují mnohonásobně spolehlivěji. Lze se chránit nehormonálním nitroděložním tělískem, spermicidními gely nebo třeba kondomem.
