Umíme si snadno spočítat, že marodit dlouho se nevyplatí, a tak přemlouváme doktory a oni předepisují antibiotika ve velkém. Je ale tenhle silný chemický koktejl opravdu potřeba?

Podle Světové zdravotnické organizace stojí zbytečné předepisování antibiotik české pojišťovny až miliardu korun ročně. Lékaři ale dál vykazují tisíce pacientů s údajnou angínou. Případů, kdy antibiotika nejsou třeba, je až polovina. Běžná rýma a chřipka přitom mají jiný původ než angína a zabírají na ně jiné léky. Zatímco angína je opravdu bakteriální onemocnění, rýma a chřipka jsou nejčastěji virového původu a antibiotika při jejich léčbě vůbec neúčinkují! Zjistit, jestli je na vině nemoci virus nebo bakterie, je přitom otázka jednoho tříminutového testu přímo v ordinaci vašeho lékaře.

30 rad proti chřipce a nachlazení

Nepodceňujte účinky antibiotik

Chybu ale často dělají i sami pacienti. Nedodržují dávkování, a když je jim po dvou dnech zdánlivě dobře, antibiotika prostě přestanou brát. Tím ale škodlivé mikroorganismy nezničí úplně a kromě selhání léčby vede tohle chování k rozvoji tzv. antibiotické rezistence. Bakterie, které přežijí, se stávají odolnější než dřív. To znamená, že se bakterie stává vůči antibiotiku postupně imunní. Zbytečným nebo nesprávným užitím antibiotik tak riskujete, že příště, až to budete opravdu potřebovat, už jednoduše nezaberou.

Navíc rok od roku narůstá počet lidí, kteří jsou na konkrétní antibiotikum nebo celou skupinu antibiotik silně alergičtí. Podání takového léku pak pro ně může být až smrtelné, nehledě na to, že antibiotika často způsobují střevní potíže i jinak úplně zdravým lidem.

Pro koho jsou nebezpečná?

Pro děti: některá antibiotika u dětí mohou porušit vývoj zubní skloviny (černé zuby) a způsobit střevní potíže
Pro těhotné a kojící matky: v těhotenství a při kojení se nesmí užívat některé druhy antibiotik, protože mohou ohrozit vývoj plodu nebo kojeného dítěte
Pro starší lidi: některá antibiotika mohou mít silné vedlejší účinky, způsobují především střevní potíže
Pro alergiky: spousta lidí je na některá antibiotika nebo dokonce celou skupinu antibiotik alergická. Antibiotikum může vyvolat silnou alergickou reakci až anafylaktický šok! Varující je, že se počet alergiků na antibiotika rok od roku zvyšuje.

Chřipka: 10 bylinek, které opravdu pomůžou

Nechte se otestovat!

Zbytečnému užívání antibiotik při virových infekcích se dá snadno zabránit testem hladiny bílkoviny v krvi, které se říká CRP. Vyšší hladina CRP ukáže přítomnost bakteriální infekce v těle a nutnost antibiotika předepsat.
Dříve bylo zapotřebí k vyšetřením několik mililitrů krve, dnes už se např.CRP test provádí přímo v ordinaci z kapky krve pacienta. Ta se pak vloží do hodnoticího přístroje, který během několika minut ukáže výsledek. Stejný test vás čeká i po několika dnech, kdy se zjišťuje, jak antibiotika zabrala. Toto vyšetření má své opodstatnění také při vleklých zdravotních problémech, které se může časem může komplikovat právě bakteriální infekcí.

Co jsou antibiotika

Antibiotikem dnes nazýváme každý lék, který usmrcuje mikroorganismy nebo alespoň brání jejich růstu. V medicíně a veterině se jich používá na 70 druhů. Poradit si umějí hlavně s bakteriemi, ale i některými houbami a parazity. Krabičku antibiotik vám lékař většinou předepíše při léčbě infekcí různého původu. Bez jejich silného účinku by se lidstvo neobešlo při boji se záškrtem, spálou, tuberkulózou, malárií, salmonelózou, meningitidou, kapavkou, lymeskou boreliózou, toxoplazmózou nebo klasickou angínou, ale také při léčbě popálenin nebo u pacientů po transplantaci (velké nebezpečí infekcí).

Antibiotika - Zázračná zbraň přestává zabírat

Co dělají s organismem?

* Ničí nebo zastavují růst a množení určitých mikroorganismů, na které jsou zaměřeny, zároveň ale také ničí přirozenou mikrobiální flóru, kterou tělo potřebuje například pro trávení.

* Tím, že antibiotika vybíjí přirozenou flóru, může se stát organismus živnou půdou pro plísňové choroby – mykózy, kterých se opět zbavíte jen antibiotiky jiného typu.

* Mohou mít vliv na pohyb minerálů a bílkovin v těle.

První byl penicilin

Penicilin je označení pro skupinu antibiotik s dlouhou tradicí výroby. Jeho objevitelem byl v roce 1928 Alexander Fleming. Ten si v podstatě náhodně všiml, že v Petriho misce s bakteriemi roste plíseň, která zabíjí bakterie okolo. Objevená plíseň Penicillium (štětičkovec) účinkuje na streptokoky, stafylokoky, listerie, bacily a další škodlivé mikroorganismy.