2°C
Když herečky svou kariéru začínají rolemi princezen, tak to nikoho nepřekvapí, ovšem když vám první roli princezny nabídnou po třicítce, je to mnohem zajímavější. „Okamžitě jsem z toho měla radost, protože mi to dává pocit, že to asi i herecky bude určitá výzva. Protože držení těla nebo mimika jsou jiné. Je velmi těžké se učit texty, protože mluvíme takovou archaickou mluvou. Je to hezky napsané a máme mluvit velmi spisovně a opravdu jsou to někdy složité konstrukce souvětí, takže i z tohohle hlediska se to naučit je velký úkol. Měla jsem radost, protože je to i hrozně hezky napsaná postava. Není jednoznačná úplně, má několik různých vrstev, projde určitým obloukem, tak je to moc fajn.“
Samozřejmě každé dobové natáčení znamená, že se herci budou muset potit v dobových kostýmech a parukách. Anežka rozhodně kvitovala s povděkem, že se už nemusíme šněrovat do korzetů. „Tak na to často myslím, že mi jich v té době opravdu bylo líto. Když si to člověk představí, jak omdlívaly a jak jim bylo špatně... A tak vlastně to chápu a vůbec jim to nezávidím a je dobře, že to nemusíme nosit každý den, nemusí nás sešněrovávat každý den patnáct minut...“
Jak dlouhou dobu trávila Anežka v maskérně a kam by se vydala, kdyby mohla cestovat časem – a ještě další věci – se dozvíte ve videorozhovoru v úvodu článku.
