Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno 18°C

Sabina Laurinová: Postupně se balzamuji, jako staří Egypťané

16. května 2023 | 06:00

Sabina Laurinová nedávno oslavila svoje jednapadesáté narozeniny a mě moc zajímalo, jak si užila oslavu. Potkaly jsme se na akci, jež představovala novou značku kosmetiky na český trh. Sabina dorazila se svou starší dcerou Valentýnou (21), se kterou se prý teď nemá tolik času vídat. Tak si přišly zpestřit odpoledne.

Dneska jsme tady dostali velké školení o nové kosmetice, která přichází k nám na trh. Už ji máte vyzkoušenou?

Nemám, teď jsem si jenom tak lehounce natřela ruku, ale protože je tam ještě poměrně hodně lidí, tak vyčkám, až tam bude víc místa na vyzkoušení. Myslela jsem si původně, že to je rautový stůl, ale ukázalo se, že je to kosmetický rautový stůl. Vypadá to krásně, ale jenom jsem zatím přivoněla.

Když si vybíráte kosmetiku, podle jakých kritérií?

Asi podle toho, když třeba vyzkouším vzoreček a vím, že mému obličeji neublíží. Druhé kritérium je samozřejmě taky doporučení, ale myslím si, že už jsem za ty roky dost konzervativní, tak se stále vracím k vyzkoušeným kosmetickým produktům. Naučila jsem se za svůj život držet se hesla, že všechno, co je drahé, nemusí být dobré, ale je to také otázka názoru. Samozřejmě někdy má moje pleť chuť na vyloženě přírodní krémy, někdy stačí úplně obyčejná vazelína, která dodá takovou tu správnou mastnotu. My vždycky říkáme, že se jako Egypťané postupně balzamujeme, protože naše pleť dostává hodně zabrat tím, že se člověk pořád líčí a odličuje, tak někdy potřebujete prostě výkrm pro pleť. Taky je pro mě důležitá třeba jemňounká vůně přípravku nebo krému, ale nesmím z něho cítit, že je příliš chemický nebo příliš umělý. Musí to být tak nějak spojené příjemné s užitečným.

Podívejte se na rozhovor s Sabinou:

Video se připravuje ...
Herečka Sabina Laurinová: Budu hodnou tchyní! • VIDEO: Markéta Reinischová, Elmer Carvalho

Když jste byla ve věku vašich dcer, tak ten výběr asi nebyl takový, jako je dnes. Kdy jste začala objevovat kosmetické přípravky?

Já bych řekla, že pozvolna a opravdu tak, jak ty přípravky sem postupně začaly přicházet a jak byly dostupné. Samozřejmě nás lákaly, protože jsme je neznaly. Vím, že spousta značek má skvělé přípravky a produkty, ale jak říkám, je to vždycky individuální věc a to, co pomůže jednomu, nemusí pomoct nebo vyhovovat druhému. Takže já spíš věci zkouším, a když jsem s něčím spokojená, tak od toho neutíkám, ale na druhou stranu si myslím, že je dobré to občas prostřídat. Pleť se totiž po nějaké době tak nějak nabaží, přejí a potřebuje trošku obměnu.

A i technologie se vyvíjí...

Určitě, samozřejmě. Když člověk poslouchá školení k novým krémům nebo ke krémům, s kterými se nepotkal, tak je to až neuvěřitelné, co všechno se kolem toho dozví. Určitě když se kosmetika používá a je opravdu kvalitní, tak myslím, že to často stačí a člověk nemusí vůbec zasahovat jiným způsobem.

Doma máte dvě slečny, půjčují si vaši kosmetiku?

Spíš mi přijde, že je výborné, že si můžeme navzájem něco doporučit nebo že si můžeme od sebe něco půjčit, a to je hrozně důležité. Není to jenom, že by si půjčovaly dcery nebo si braly, ale vím, že máme doma takový šuplíček, kam jsem si vždycky odložila vzorečky, které jsem někde dostala. Přinesla jsem si je domů a dala jsem si je do toho šuplíčku a říkala jsem tomu šuplíček první a zároveň poslední pomoci. Obě dcery měly tenhle šuplíček rády a vždycky si tam každá našla něco svého, co zabrala.

Já jsem si taky všimla, že jste minulý měsíc slavila narozeniny. Jaká byla oslava?

Děkuju, hezká, ale mám pocit, že radši slavím cizí narozeniny. Raději se zúčastňuji cizích oslav než té své a nejsem zastáncem – u sebe, tedy – těch velkých, bombastických oslav. Já mám prostě v tom období vždycky takový pocit, že je mi fajn, když se setkám se svou rodinou, když si sedneme, dáme si dort, dáme si kávu... Vlastně je to takové chvilkové zastavení se a uvědomění si toho, že je člověk na světě, že je rád a zaplaťpánbůh se ještě může radovat.

A měla jste to vždycky takhle?

Musím říct, že asi ano. Teda prošla jsem oslavami, ale dřív, když jsem byla malá, tak se dělaly takové ty oslavy, že se děti scházely, ale ne v takové veliké míře, jako se to dělalo už u mých dcer. Tam už se zúčastnila skoro celá škola a byly to velké oslavy s dortem a se vším možným. Potom se děti a rodiče předhánějí, co vytvoří za oslavu, až je to někdy šílené. U nás to bylo tak, že jsme bydleli v sousedství, kde byly ještě tři takové domy, a většinou se hodně dětí zvalo na narozeniny, ale slavilo se to moc hezky. Každá ta rodina připravila program pro děti, to znamená, že s nimi nešla nikam do McDonalda, který nebyl, nebo do zábavního parku, ale ta rodina tu oslavu připravila doma. Třeba v jedné rodině se hrálo, protože to byla rodina hudebníků, kteří hráli na housle a na klavír, a potom zase v jiné rodině se hrálo loutkové divadlo, které měli ve stěně, v jiné rodině se promítalo, jinde tancovalo, takže to bylo prostě fajn. Dneska už těch dětí nabývá víc, takže je pravda, že když u nás bylo asi osm dětí, pak deset, tak jsem řekla, že tím končíme doma oslavy, protože to už je potom strašné, když už člověk ztrácí přehled a když se děti rozjedou... To bývá pořádně veselo! Na to já ráda vzpomínám, protože to bylo víc osobní, jinak potom jsem nedělala žádné velké oslavy ani k určitému jubileu. Vždycky jsem to nechala tak přejít a v tichosti jsem poděkovala a raduji se, že můžu jít dál.

Máte ráda narozeninové dárky? A jaký vás nejvíc potěší?

Zase musím říct, že narozeninové dárky radši dávám, ale mám ráda dárky, protože většinou dostanu dárek osobní od těch nejmilejších a ten dárek pro mě má hodnotu. Ať to byl třeba obrázek, který mi namalovaly děti, když ještě malovaly, nebo něco od nich vyrobeného. Teď už to nikdo nedělá, už jsou velké a mně se po tom stýská. Ale tak je to třeba i hezká osobní knížka nebo my si s Vájou strašně rády dáváme kytky.

Zelené rostoucí, nebo řezané?

Řezané, ale vlastně všechny. Vája odmalička milovala kytky, a vždycky když jsme šly někam na procházku, tak jsem ji musela držet za ruku, protože skákala do zahrad a otrhala mamince všechno. Vždycky mi to pak dala a řekla: "Maminko, to je pro tebe, aby ti doma dělala krásu." Takže tohle nám doteď zůstalo, a vždycky když si spolu dáváme kytku a je to nejlepší dárek pro nás, tak říkáme: "To máš od srdce, aby ti to doma dělalo krásu." Potěší mě určitě třeba nějaký šperk, náušničky nebo přívěsek, je to něco, co člověk pak má rád, a ví, že je to od těch nejbližších.

Je super, že vám takhle dorostly parťačky na akce. Chodí s vámi rády?

Parťačky mi dorostly obě, ale my s Vájou máme dneska takové sváteční odpoledne, protože se teď skoro nevidíme. Každá má už svoji práci a svoji školu a spoustu povinností, takže když je možnost, tak se sejdeme aspoň tímto způsobem, když je to dnes tady taková ženská záležitost.

Video se připravuje ...