Co si myslíte, že dělá člověka krásným?
Daniela: Přirozenost, otevřenost, upřímnost.
Pavol: Souhlasím.
Co vás na člověku zaujme na první pohled?
Daniela: Asi řeč těla. To jakým způsobem stojí, jestli je vzpřímený, nebo se schovává před světem, to je asi první, co by mě uhodilo do očí.
Pavol: Určitě tvář a oči, ze kterých se dá hodně vyčíst. Mám rád lidi s hodnýma očima, já je nemám, ale mám to rád, když cítíte, jak z nich sálá dobro.
Jak je pro vás osobně důležitá krása?
Daniela: Mě krása živí, takže nemohu říct nic jiného, než že krása je důležitá, ale ona má mnoho podob a také záleží na tom, kdo to hodnotí. To, co přijde krásné mě, se nemusí líbit někomu jinému, což je na tom to nejlepší.
Pavol: U mě je to trochu o něčem jiném, já jsem muzikant. Když bych mluvil za to své povolání, ale týká se to i jiných profesí, pokud je člověk v něčem dobrý, tak jeho zevnějšek začíná fungovat úplně jinak než na první pohled, dokud nepoznáte, že ten člověk, je v něčem dobrý. Krása je tenký led, člověk musí fungovat jako celek a krása je jen jedním z elementů.
Když spolu vyrážíte do společnosti, připravujete se společně?
Daniela: Většinou to není společné, máme dost starostí sami se sebou, i když se občas radím s tím, jaké šaty. Je to jak kdy, každý z nás ví, v čem se cítím komfortně a chce to akorát od toho druhého potvrdit.
Schvalujete rád róbu své manželce?
Pavol: Já to nedělám, nechávám to na ní a pak se jen snažím obléct se k ní tak, abychom ladili a abych tam nějak nevadil. Ale my muži jsme vždy jen takový doplněk a snažíme se tak nějak přisát k tomu dobrému. Jsme taková hvězdice, co se přicucne na skálu a držíme se tam.
Kdo vás dnes oblékal a odkud máte šperky?
Daniela: Já mám nádherné šperky díky Bvlgari, se kterými už několik let spolupracuji. Jako pro klasickou parádnici je tato spolupráce úplný sen, takže mám nádhernou kolekci, kterou jsem si dneska vybírala. Myslím si, že snad neexistuje nic lepšího, než jít do jejich obchodu a vybírat si. Se šaty jsem se rozhodla jít cestou udržitelnosti, takže mám šaty ze své skříně, které jsem už i několikrát oblékla, ale myslím si, že se to do dnešní doby hodí, myslet trochu více v duchu udržitelnosti.
Paľo, kolik máte doma smokingů?
Pavol: S panem Blažkem vždycky nějak kombinujeme. On mi něco pošle, mám asi tři nebo čtyři smokingy a snažím se je kombinovat tak, abych měl pokaždé na akci trochu něco jiného. Smoking je tak klasický, že vystačí jeden až dva na celý život a já mám ten luxus, že mám ty čtyři.
Kdo z vás má větší skříň s oblečením?
Daniela: Asi já, ale jen o trošičku, protože já nejsem někdo, kdo by sbíral věci.
Pavol: Já sbírám trička, ale ty se dají hezky složit na sebe, tak nezabírají tolik místa jako šaty, které se musí věšet na ramínka.
Takže nemáte schované takové ty sentimentální kousky oblečení, jako tričko, ve kterém jste poprvé vystupoval?
Pavol: To víte, že mám, to si všechno schovávám, jednou to vydražím a půjde to na dětské domovy.
Máte i ty legendární džínové kraťasy?
Pavol: Všechno! Dokonce mám kompletní kostým z filmu Fontána pre Zuzanu, kde jsem hrál kamioňáka, mám koženou bundu, rifle, boty a dokonce bych našel i tu mikinu. Nerad se zbavuji věcí, jako Daniela. V tom jsem po otci.
Daniela: Já se zbavuji všeho a někdy dokonce vyhodím i to, co bych neměla.