22°C
Jak se vám vede?
Dobře, dneska jsem byla s Ondráškem na prohlídce u dětského doktora a zároveň ho očkovali.
Je na něm poznat, že se jeho rodiče pohybují v šoubyznysu?
Trošku jo. Miluje potlesk, ten je pro něj velkou motivací. Když se chce zavděčit nebo zvládne něco nového, vyžaduje následně aplaus. A strašně rád tancuje. Zabaví nám mobil nebo tablet, najde si potřebnou aplikaci, pustí si hudbu a jede. Nejradši na konferenčním stolku, ten mu slouží jako jeviště. Pohybově je hodně čiperný, takže nedělám nic jiného, než že za ním běhám. A čím rychleji běžím já, tím rychleji utíká on.
Mateřství jste si díky vynucené divadelní přestávce docela užila, takhle jste si to ale nejspíš neplánovala...
To je pravda. Byla jsem přinucena „zkysnout“ na mateřské, což jsem nikdy nechtěla. S manželem jsme byli domluveni, že se u malého vystřídáme, a taky moje sestra mi měla pomoct s hlídáním od chvíle, kdy začnu zase hrát. A já začala hned. Ondrášek se narodil prvního listopadu a v lednu už jsem stála na jevišti. Ale pak se stalo, co se stalo, takže jsem matkou na mateřské dovolené. A co si budeme nalhávat, trošku mi už z toho hrabe, protože na to nejsem nastavená. Byla jsem zvyklá doma skoro nebýt, a teď tam jsem pořád, což je samozřejmě rozdíl. Ale zase je krásné, že se můžu Ondráškovi věnovat na sto procent, vidět každý jeho pidipokrok. Myslím, že je to tak pro něj dobře.
Dokázali jste se jenom ve dvou, ve třech doma zabavit?
Ano. Manžel dokonce říká, že tahle doba korony je pro něj nejšťastnějším obdobím jeho života. Protože je víc doma a má kolem sebe rodinu, kterou vždycky chtěl, a v minulosti mu tolik nefungovala (z předchozího vztahu má dva dospělé syny – pozn. red.). Takže si to pochvaluje. Ale je pravda, že na rozdíl ode mě, která jsem šťastná, když dostanu pár natáčecích dnů ve Slunečné nebo Specialistech, protože z toho stereotypu na chvíli vypadnu a užiju si práci před kamerou, on točí pořád. Pro něj to zase takový rozdíl není. Ale byly i chvíle, v době toho přísného lockdownu, které jsme trávili sami doma v úzké buňce tří lidí, a bylo to fajn.
Žádná ponorka?
Ne, rozumíme si stejně jako před koronou. Karel teď připravoval pro Českou televizi vánoční pohádku Jak si nevzít princeznu a zároveň dělal reklamní kampaň, takže občas nebyl doma. Jenomže Ondrášek volá "táta, táta" a čeká na něj až do devíti desíti večer, dokud se nevrátí. Jak je zvyklý, že jsme byli celá rodina víceméně pořád pohromadě, nese to trošku špatně. Jsem zvědavá, jak to bude, až Karel začne příští týden točit. Má pětadvacet natáčecích dní a většinu mimo Prahu. Asi za ním budeme muset s malým jezdit na návštěvu.
To by vám manžel mohl oběma dát hned nějakou roli…
Ondrášek si už zahrál. Když měl tři měsíce, objevil se jako miminko, které nesou v náručí k jesličkám, v pohádce O vánoční hvězdě. Byl to jeden záběr a on ho celý prospal. A já jsem tam hrála dvorní dámu.
A teď?
Tentokrát si nezahraji. Nechceme, aby to vypadalo, že mě Karel obsazuje do všeho. Ale povedlo se nám, a za to jsem strašně šťastná, že do ní bylo obsazeno dvanáct herců ode mě z divadla (z Divadla Radka Brzobohatého – pozn. red.). Když už jim vinou korony nemůžu nabídnout práci na jevišti, tak aspoň tímhle jim to trošku vynahradím. Jsem ráda, že se to povedlo a Česká televize na to přistoupila.
Manžel je zároveň scenárista. Nepíšete i vy nějaké texty, třeba divadelní či filmové scénáře?
Kromě herectví mám vystudovanou divadelní vědu, tak píšu veškeré propagační texty, které jsou u nás v divadle zapotřebí. Ale tvůrčím psaním se nezabývám. Zatím ne.
Hmmm, s takovou školou jste herečkou? Nebrzdí vás rozum, když hrajete?
Je pravda, že se říká, že když člověk moc přemýšlí, o to hůř pak hraje. Ale zase hloupý herec, který funguje pouze intuitivně, je na jevišti mnohdy nebezpečný. Řítí se hlava nehlava a nedomýšlí možné nebezpečí a důsledky. Ale když se to nakombinuje, vznikne kompromis, a to už jde.
Co jste s tím oborem chtěla dělat dál?
Já ho studovala kvůli rodičům. Aby měli radost, že mám vysokou školu. A taky jak jsem jezdila s divadlem po celé republice, nejprve se zájezdovým, teď s vlastním, nechtěla jsem být jenom tou „hloupou“ herečkou, co má pouze konzervatoř. I když já mám gymnázium a konzervatoř zároveň.
Takže používáte titul?
Ne, že bych se někde představovala jako magistra, ale v mailové komunikaci ho používám.
Kdy plánujete otevřít divadlo?
Pokud všechno dobře dopadne, tak v druhé polovině srpna otevřeme na Révovém nádvoří v Klementinu letní scénu, kde budeme hrát až do konce měsíce. Hlavně komedie. Vinnetůůů!, což je naše novinka, která byla nazkoušena těsně před koronou, Řádí jako tajfun, Tři letušky v posteli, Drahoušku, toužím po tobě… A z těch dramatických kusů Přelet nad kukaččím hnízdem a Parfém v podezření. A v září, pokud to pandemická situace dovolí, se přesuneme zpátky do divadla.
Jste krásně štíhlá, jak se vám podařilo po porodu tak zhubnout?
Během těhotenství jsem přibrala jenom jedenáct kilo a v porodnici jsem nechala devět, takže nebylo moc co shazovat. V tomhle jsem měla štěstí.
autor: Ivana Bachoríková
