Antonio Šoposki z Ulice: Přítelkyně žárlit nemusí, ale můj přesun do Prahy všechno zkomplikoval | Pro ženy | Blesk.cz

Antonio Šoposki z Ulice: Přítelkyně žárlit nemusí, ale můj přesun do Prahy všechno zkomplikoval

5. června 2020 | 06:00

Role Vašíka Gregora v seriálu Ulice je Antoniova první seriálová zkušenost. Sám ještě studuje konzervatoř, ale do kolektivu zapadl bez problémů. Doma ho podporuje hodně sestra Marika, která už tohle všechno má dávno za sebou.

Studujete herectví, teď to vypadá, že se vaše kariéra rozjíždí, chtěl byste být slavný?

Myslím si, že to, čeho chci dosáhnout, není o slávě, ale o spokojenosti. V tom, co dělám a studuji, se spokojený cítím. Být slavný znamená mít velkou zodpovědnost za svoje konání. Kdybych byl slavný, mohl bych inspirovat svým chováním mnoho dalších lidí. A já nevím, jestli už jsem ve věku, kdy bych mohl jít někomu příkladem. Chci dělat to, co mě naplňuje, ale sláva není, ze zmíněného důvodu, něčím, po čem bych sahal.

Uvědomujete si, co s sebou sláva přináší, a jste připraven se s tím vyrovnat?

Jak jsem již zmiňoval. Se slávou se pojí i určitá míra zodpovědnosti za to, co budu dělat a jaké názory propagovat. Když jsem se teď odtrhl z domova a začal studovat v Praze, tak jsem měl co dělat se zodpovědností sám za sebe. A to není něco, čím bych mohl inspirovat. Na druhou stranu jsem na začátku své kariéry, takže svůj vliv na masy fanoušků naštěstí zatím řešit nemusím.

Nebojí se vaše přítelkyně, že budete mít moc obdivovatelek?

Myslím si, že do určité míry obavy má, i když je mít nemusí. Já si před třemi lety vybral ji a svoje rozhodnutí nemám důvod měnit. V tom, co dělám, mě podporuje, a to je pro mě velmi důležité. Vlastně ji obdivuji, že to se mnou zvládá, protože abych se přiznal, není to se mnou občas jednoduché. Můj přesun do Prahy vše procesně trochu zkomplikoval, ale zvládáme to.

Máte třeba i náhradní plán, pokud by herectví neklaplo?

Jsem člověk, který si trvá na životních jistotách. O to víc mě zpětně zaráží, že když jsem se hlásil na konzervatoř, tak jsem neměl žádnou jinou přihlášku. O ničem jiném jsem nepřemýšlel a věnoval se na sto procent přípravě na přijímačky na tuhle jedinou školu. Mám to tak i teď během studia. Můj profesor herectví zastává názor, že pokud člověk něco opravdu chce, dělá to naplno a bez ‘zadních vrátek’. Tento názor je mi velkou inspirací. Řídím se tím a žádný plán B zatím nemám.

Někde jste se přiznal, že rád čtete, jako knihu čtete teď?

Momentálně čtu v rámci studijního zadání na teorii divadla knihu od Bertolda Brechta Kavkazský křídový kruh.

Kolik knih jste přečetl během karantény?

Během karantény paradoxně nebylo moc času číst nějakou ‘volnočasovou’ četbu, protože jsme ze školy dostávali opravdu hodně materiálu ke studiu. V rámci studia to mohlo být něco kolem pěti knih.

Jaký je váš nejoblíbenější autor a žánr a proč?

Na ničem a nikom vyloženě netrvám. Každý autor má své specifické rysy a mně je poslední dobou nejbližší Haruki Murakami.

Kdo vás ke čtení přivedl?

Ke čtení jsem měl v dětství velmi laxní vztah, ale je pravda, že škola, kterou studuji, to svým způsobem nekompromisně vyžaduje. Způsobí to dokonce takovou deformaci osobnosti, že když člověk nečte nic do školy, přijde mu to zvláštní. A tak se velmi snadno upnu k nějaké sebou zvolené knize.

Kromě čtení, máte ještě nějaké další zájmy?

Fakt je, že můj největší zájem a koníček je moje práce, ve které se stále rozkoukávám a hledám v ní nová zákoutí. Jsou však chvilky, kdy člověk potřebuje velmi razantně omezit počet lidí kolem sebe. V tom mi pomáhá můj druhý zájem, kterému se už věnuji zhruba dva roky, a to je fotografování. Doma na Vysočině se mi často stává, že vezmu jen foťák a proplouvám lesem. Soustředím se pouze a jen na krásy přírody, které příležitostně zachytím. Foťák je pro mě vlastně takový prostředník mezi rušným velkoměstem a přírodou, do které si chodím odpočinout.

Natáčení v Ulici se bude teď zase rozjíždět, znamená to, že nebudete mít žádné prázdniny nebo jaké máte plány na léto?

Léto plánuju spíše pracovní, protože mimo Ulice ještě točím seriál na ČT D. Ale jestli to jen trošku půjde, vydáme se s přítelkyní poznávat krásy naší republiky. Na dovolenou do zahraničí se nechystám. Přijde mi pořád ještě riskantní vyjíždět na dovolenou mimo Čechy. Nicméně jsem za to rád. Nejsem si jist, že bych si sám od sebe odepřel moře, abych zůstal doma. Ale zároveň vím, že tato příležitost poznání naší země bude v mnoha směrech přínosem. Moc se na to těším.

Musel jste kvůli koroně nějak měnit plány? Jak moc vás zasáhla?

Pandemie samozřejmě pozastavila jak natáčení Ulice, tak i další projekty, které byly v procesu. Studium bylo trochu obtížnější, protože hodiny herectví přes Skype nejsou to pravé ořechové. Má to však i druhou stranu mince. Jako lidstvo jsme měli příležitost se na chvíli zastavit a zamyslet se jak nad sebou, tak i nad celou situací. Měli jsme čas přemýšlet o tom, co udělat pro to, abychom se do podobné situace nemuseli znovu dostat. Ekonomická krize se samozřejmě dotkla i mě, ale už to vypadá, že se vše vrací do normálu.