Kde trávíte karanténu?
Máme docela velký pozemek, který ještě není úplně hotový, ale i tak máme štěstí, protože můžeme většinu času trávit venku, když už je teplo. Nemusíme nosit roušky, protože jsme pořád doma na svém.
Co vás drží nad vodou?
Můj partner Míra, protože se o nás stará, všechno zařizuje, vyřizuje. A snažím se všechno vnímat co nejvíc pozitivně. Připouštím si jen ty dobré zprávy, jako že v Benátkách jsou ryby a delfíni, že srnky chodí do měst, že se očišťuje ovzduší na celé planetě. Pohrávám si s myšlenkou, že by bylo dobré jednou za rok aspoň na čtrnáct dní všechno vypnout, všechny továrny, přestat jezdit auty, aby se planeta mohla nadechnout, a myslím si, že jí to hrozně prospěje. Takže v tomhle ohledu je to skvělé.
Jak to zvládají vaše děti?
Děti to zvládají docela dobře. Amálka je živel, takže ta se samozřejmě těší na kamarády, ale oni jsou tak jako tak pořád ve spojení přes internet a sociální sítě. Mám tu i syna Mikuláše a jsem šťastná, že ho tu mám, protože se tak často nevídáme, rozhodně méně, než bych chtěla. Teď je tu pořád, hraje na klavír, cvičí.
Máte díky karanténě čas na něco, co normálně neděláte?
Mám spoustu času na věci, které jsem už dlouho nedělala – jako že pletu, pečeme chleby a vyrábíme paštiky, sázíme kytičky, bylinky a zeleninu a děláme záhonky. Kdybych teď byla v běžném procesu práce, tak bych na to neměla vůbec čas. Takže to asi bude znít blbě, ale já jsem vlastně spokojená. Snažím se vždycky se dívat na věci pozitivně a vybrat si to lepší.