2°C
Detektivní případy z nové série vznikají na základě literární předlohy Hany Proškové, hlavním detektivem je kriminalista Vašátko, kterého hraje Viktor Preiss. První tři filmy – Případ pro malíře, Případ pro lyžaře a Případ pro rybáře – měly divácký úspěch, proto vznikají další tři nové: Případ dvou sester, Případ dvou manželek a Případ dvou básníků.
Poslední dobou se točí jedna detektivka za druhou, také v jedné hrajete. Můžete nám o té roli něco říct?
Hraju detektiva Jakuba Hrdličku. Jsme trojice vyšetřovatelů – spolu s Viktorem Preissem a Jaromírem Dulavou. David Matásek hraje sochaře a malíře, který je napojen na jednoho z detektivů a do vyšetřování vnáší svůj instinkt. Je to hrozně dobře napsané a mně se to moc líbí.
Nemohu vám samozřejmě odhalit detektivní příběhy, ale když je za kamerou ženská, tak je to vždycky trochu jiná dávka energie a dovede tomu dát kouzlo nečekaného. U filmu jsou tradičně v téhle roli spíš muži, takže si myslím, že se máme na co těšit.
Je to první režisérka, s kterou jste natáčel?
To určitě ne. V srpnu jsme s Jenovéfou Bokovou a Matyášem Řezníčkem natáčeli film v Řecku, jmenuje se Do větru. Točila ho mladá režisérka Sofie Šustková a bylo to zase z trochu jiného soudku. Byla taková emoční a citlivá. My jsme to tam s kluky chtěli trochu rozhýbat, ona říkala: “Ne, to stačí, když se jen tak díváš.“ Takže jsem se nakonec jen tak díval a doufám, že to bude hezký film!
Myslíte si, že režisérka si dokáže sjednat pořádek na place stejně jako muž?
Myslím si, že snad i líp. Oni se ti chlapi občas tak trochu škorpí, ale ženská, když je milá, má hezké oči a dobrou energii, tak to se spíš podléhá, než poslouchá.
Není to tak trochu splněný dětský sen – hrát detektiva? Hráli jste si s kamarády na policajty a rošťáky? A kterou roli jste zastával vy?
My jsme byli spíš ve středověku, na koních. Neměli jsme moc čas na vyšetřování, my jsme rubali.
Já jsem vás tuhle slyšela téměř dokonale imitovat vaši maminku. Umíte i tátu a zneužíval jste toho někdy?
Mám mnoho skrytých talentů, které hodlám odkrývat postupně. Na imitaci svých rodičů rozhodně nehodlám stavět kariéru. Jak a kdy ukážu zase něco dalšího, ovšem záleží jen na mně, na povel to nedokážu.
