„Musím říct, že jsem byla poměrně vyšinutá, je to opravdu jako miminko. Člověk tomu věnuje poměrně dost úsilí. Je v tom pět let práce, která nijak nebolí, protože je to měsíc po měsíci, kdy člověk odevzdává článek, není to žádné utrpení z tvorby, ale potom to dát všechno dohromady, všechno si hlídat – a vůbec nevíte, co vám z té tiskárny nakonec přijde. První výtisk přijel autobusem z Bratislavy a měla jsem z něj strašnou radost. Když mi pak chtěli knížku vzít, protože ji potřebovali někde na focení, tak jsem ji nechtěla dát, bylo to, jako by mi chtěli odnést miminko,“ prozradila nám Aňa.
Přiznala, že pod vánočním stromkem budou mít všichni její kamarádi právě tuhle knihu. „Já ji budu určitě rozdávat, protože kolikrát se to stane v životě?“ hrdě podotkla novopečená spisovatelka. Ta na knize spolupracovala se svou sestrou Lelou, která ji ilustrovala. „Myslím, že se kniha opravdu povedla, je v ní spousta obrázků a strašně moc krátkých kapitol, které nikoho nezatíží,“ popsala své dílo Aňa.