Martin Dejdar (48): Manželce někdy musím ustoupit | Pro ženy | Blesk.cz

Martin Dejdar (48): Manželce někdy musím ustoupit

25. listopadu 2013 | 08:25

S Martinem Dejdarem jsem se sešla v jeho kanceláři, kde na zdi visí hokejové dresy, ve vitrínách stojí propriety oblíbené postavy Ozzáka a zahlédnete tu i Barta Simpsona, kterého herec dlouhá léta dabuje a kterého mi dokonce mezi řečí předvedl. Mezitím, co jsem rozmrzala u čaje, který mi připravil, rozpovídal se herec nejen o tom, jak vzpomíná na slavný sitcom Comeback, ale i o svém manželství a dětech.

Nedávno jste se vrátil z Ameriky, byl jste se podívat za synem, jak hraje hokej?

Byl jsem si tam spíš odpočinout….Nechci o tom nějak mluvit, ale ano, můj syn tam je v akademii a zkouší si tam zahrát, tak uvidíme, jak to dopadne.

Martin Dejdar hokejový klub zakládal
Hokej jste ho učil hrát od malička ve vašem klubu HC Olymp, jste pyšný, že to dotáhl tak daleko?

Zatím není důvod být nějak pyšný. Je mladý a v první řadě se musí učit. Pořád ještě myslím platí to, co za První republiky, že škola je základ.

Už nějaký pátek se nenatáčí sitcom Comeback a přeci se stále reprízuje a je jedním z nejoblíbenějších seriálů. Jak se na něj po té době díváte?

Vím, že ho opakují, a občas ho i zahlídnu, když jsem v tu dobu doma a myslím, že to byla velice povedená věc. Do této chvíle je to takový jediný pravý český sitcom, který splňuje všechny podmínky tohoto žánru. Navíc se tu sešlo několik vynikajících věcí, v první řadě scénář, ale i to, že na obrazovkách byl po dlouhé době zábavný seriál, protože poslední před ním byli podle mého Chalupáři. Seriál měl hlavně úspěch u velikého spektra diváků, od dětí až po důchodce a v tom je jeho úspěch.

Ozzák Pacovský ze seriálu Comeback
Překvapil vás takový úspěch?

Překvapilo nás to všechny. Ze začátku tomu projektu nikdo moc nevěřil, proto jsme to začínali točit v podmínkách, jaké jsme sehnali, a nikdo nevěděl, co z toho pořádně vzejde.

Nevadí vám Ozzákova škatulka?

Já si nemyslím, že bych byl v nějaké škatulce. Ta postava se mnou nemá vlastně vůbec nic společného a někteří diváci mě v prvních dílech vůbec ani nepoznali. Ale vzhledem k tomu, že v té době na jiném programu běžela Zdivočelá země, ve které mám diametrálně odlišnou roli, nemyslím si, že by mě někdo někam škatulkoval a ani já se tak necítím.

Když mluvíme o Zdivočelé zemi, v téhle roli jste strávil 17 let. Jaké to je být tak dlouho s jednou postavou?

V takovéhle roli je to úžasné, pořád máte co hrát, protože historie naší země je zajímavá a je potřeba si jí připomínat. Myslím, že problém v Česku je právě to, že rychle zapomínáme.

Jste věrný nejen rolím, ale také divadlu Ypsilon, kde jste přes 20 let….

Letos to bude 25 let a pořád mě to tam baví. Zůstalo tam asi 30% lidí, kteří tam byli, když jsem nastupoval já. Pořád se tam potkávám s Jirkou Lábusem, s Jirkou Schmitzerem nebo Jarkou Kretschmerovou a Janou Synkovou. Je to taková moje srdeční záležitost.

Jitka Čvančarová s Martinem Dejdarem fotili sexy snímky do kalendáře.
Stejně tak jako divadlu a rolím jste ale věrný i manželce. V dnešní době je to bohužel dost neobvyklé. Jaký máte recept na šťastné manželství?

Recept na to asi není. Buďto s tím člověk být chcete nebo nechcete a záleží na lidech, jak si udělají ten vztah. My jsme si s manželkou na začátku vztahu vyzkoušeli být 8 měsíců v zahraničí, kdy jsme spolu byli 24 hodin a možná to byla taková zkouška. Určité věci se v takové chvíli promítnou, musíte poznat, co ten druhý chce nebo nechce a také se musíte naučit ustoupit. Někdy musíte opustit svoje ambice a tužby a přizpůsobit se, ale také si někdy stát na svém a nepřebírat sny toho druhého.

Kdy musíte manželce ustoupit vy?

Vždycky, když to vyžaduje situace, vztah nebo prostě vím, že to musím udělat. Můžu se vnitřně vztekat, ale skousnu to a ustoupím. Jelikož mi ale nevadí takové věci jako nakupování, tak to nemusím dělat tak často (smích).

Kdybyste měl říci 5 věcí, bez kterých si neumíte představit život, co by to bylo?

Určitě je to rodina, ta je na prvním místě. Život si nedokážu představit bez přátel a své práce a také hokeje. A určitě si nejde představit život bez zdraví.