Stal jste se jednou z tváří nového česko-slovenského kulinárního pořadu Recept na bohatství, který běží na TV Barrandov a který moderujete s Adélou Banášovou. Umíte sám vařit?
Řeknu to asi takhle. Kdyby šlo o přežití, tak bych asi neumřel.:-) Jednodušší jídla uvařit zvládnu, ale třeba do svíčkové bych se asi nepustil. Tyhle věci nechávám s radostí na manželce nebo restauracích, o to nadšenější jsem pak konzument.

Je nějaké jídlo, které byste v životě nepozřel?
Od dob školních jídelen mám pár favoritů, kteří by na tohle označení mohli aspirovat. Například koprovka je pro mě noční můrou už více než čtvrt století…

Jak vzpomínáte na dobu školních jídelen, UHO (univerzální hnědá omáčka) a podobné skvosty tehdejší doby?
Jako asi celá moje generace s nehraným nadšením z toho, že tahle doba už dávno skončila. Moji rodiče byli vždycky velcí gurmáni a ten rozdíl mezi tím, co vařila máma nebo babička a co jsme byli nuceni konzumovat v jídelnách, byl propastný.

Měl jste možnost zahrát si v divadle s Radkem Brzobohatým. Jak na něj vzpomínáte? Naučil vás tento herecký bard něčemu?
Vzpomínám na něj rád a často, každé představení, každý telefonát, každou cestu na zájezd s ním jsem si moc užíval. Byl to skvělý herec, strašně moudrý člověk a bezvadný parťák. Měl jsem ho moc rád a na jevišti nám teď hrozně chybí. Moc jsem si vážil jeho pochval a snažil se už kvůli němu odvádět co nejlepší výkon.

Dokážete říct, co vás jako herce baví víc, zda televize nebo divadlo?
Baví mě obojí, kamera i sál plný diváků mají něco do sebe. Při natáčení je výhoda, že můžete opakovat donekonečna (nebo alespoň do míry režisérovy trpělivosti) nepovedený záběr a vytvořit tak co nejlepší produkt, u moderování zase můžete v rámci možností improvizovat, což je často ta nejzábavnější varianta. V divadle to na nic neuhrajete, ale diváky občasné odbourání herců nebo náhodný vtip taky pobaví, takže já si užívám naprosto všechny stránky své profese.

Jste dvojnásobným tátou, ale zároveň jste pracovně hodně vytížený. Jak se snažíte skloubit rodinu s prací? Jde to vůbec?
Snažím se o to, aby to šlo. Občas je to docela těžké a i když se dostanu často domů až v noci, tak ráno vstávám tak brzo, že děti stejně vidím jenom spící. Ale o to víc se jim to snažím vynahradit, když mám pak třeba volný den. To je vezmu na chatu, na výlet, na hřiště, vypínám zvuk telefonu a věnuju se opravdu jen jim.

S vaší ženou Gábinou tvoříte harmonický pár. Máte nějaký recept na pohodový a šťastný vztah?
Univerzální recept asi neexistuje, každá dvojice je jiná, takže já můžu prozradit jen to, co funguje u nás. Nejsme úplně typická rodina, oba máme hodně práce, takže nemáme pravidelné společné snídaně, večeře nebo nedělní obědy, prostě se přizpůsobujeme tomu, co se právě děje a o to víc si pak vážíme výjimečných společných chvil. Při tom je potřeba taky hodně tolerance, smyslu pro humor, mít podobné zájmy, nekonfliktní povahu, pohodové přátele a bezvadné děti. A pak to funguje bez problémů deset let, jako u nás. :-)