Ententýky jsou stručně řečeno seriálem o malých dětech a jejich rodičích, kteří se setkávají na pískovišti. Vaše televizní děti jsou ale poněkud odrostlejší. Jaká je tedy vaše role?

Jsem rozvedená matka dvou dětí – osmnáctileté dcery a patnáctiletého syna. Pracuji v redakci jako fotografka, ale abych děti uživila, tak si přivydělávám jako manikérka. Víc ale prozradit nemůžu.

Diváci vás mohli vidět i v jiných seriálech. Každý byl z úplně jiného prostředí. Ať už to bylo Dobrodružství kriminalistiky, legendární Saturnin nebo O zvířatech a lidech. Na který vzpomínáte nejradši?

Právě posledně zmíněný O zvířatech a lidech. To bylo moc fajn natáčení. Vyzkoušela jsem si to, o čem se lidem jen zdá. V životě bych si třeba nepochovala mládě medvěda. Asistovala jsem při operaci tygra, k tomu se nikdy nedostanete. A hlavně tam byla skvělá atmosféra, bezva parta. Režíroval to Hynek Bočan a hráli tam úžasní herci, Petr Nárožný, Naďa Konvalinková, Jiřina Bohdalová….

Říká se, že natáčení se zvířaty a s dětmi je nejtěžší a nevyzpytatelné. Vy jste zažila obojí, můžete to tedy potvrdit?

To se traduje u malých dětí. Ty „moje“ v Ententýkách jsou starší, jsou to skoro hotoví, dospělí lidé, tak jsem žádné těžkosti nepocítila. Myslím si, že nejtěžší je natáčení s miminky, protože je nenarežírujete. Musíte se jim naprosto podřídit. Jejich režimu, emocím… Moje děti jsou šikovné, hrají perfektně.

Co rozhodlo, že roli přijmete?

Zásadní byl pro mě scénář, který se mi moc líbil. Hlavně je co hrát, postavy jsou o něčem, mají charakter, baví mě. V dnešní době je hodně seriálů, u kterých vůbec nevadí, když nevidíte třeba dvacet dílů. Nic vám neunikne, o nic nepřijdete.

Vy sama se díváte na seriály?

Jak na které. Poslední dobou mě bavil třeba americký seriál 24 hodin, nebo Zoufalé manželky. Ale to je asi tak všechno. Když mám volno, tak se občas koukám na detektivky, jako je kriminálka New York. Ale přiznám se, že z českých seriálů jsem nic moc neviděla, protože jdou většinou od osmi večer. Což je hodina, kdy jsem obvykle v divadle, večeříme, a nebo dávám spát dceru. V tu dobu nemám čas sedět u televize.

Teď si užíváte léta, držíte striktně prázdniny? Odpočíváte?

Jasně. Prázdniny mám úplně volné. Dvakrát letíme k moři. Hrozně rádi se s dětmi koupeme. Léto mám skutečně jen sama pro sebe a pro svou rodinu.

Co vás čeká po prázdninách v divadle?

Od září zkoušíme Kunderovu hru Jakub a jeho pán. Premiéra je 27. října. Musím se domluvit s panem ředitelem, jak naplánujeme příští sezonu. Vypadá to totiž, že se budou točit další díly Ententýků. Natáčet bychom měli právě od října. Ale záleží, jak se domluvíme. Nevím, jak bude moje role rozepsaná, jaký budu mít prostor a jak to všechno skloubím dohromady s divadlem. Ale náš pan ředitel je zlatý, podporuje mě a snaží se mi naprosto vyhovět.

Jste ráda, že bude mít seriál pokračování?

Jsem strašně ráda. Nejen proto, že v něm hraji, ale protože se mi ty scénáře hrozně líbí. Jsou psané s takovou nadsázkou a humorem, který je mi vlastní. Jsou tam nejen vtipné a happy příběhy, ale je to seriál, u kterého se člověk dojme, zapláče, ale takovou tou milou formou. My herci máme díky tomu co hrát. Prostě je to práce, která mě strašně baví a naplňuje. Člověk to nedělá jen pro peníze, ale i pro pocit, že vytváří něco, co by mohlo být fajn a prima. A to je pro mě nejvíc.