Diváci vás teď budou pravidelně "potkávat" v novém seriálu Obchoďák, kde představujete devětatřicetiletého Jiřího Machara. Jak byste svoji postavu charakterizoval?
Muž s krizí středního věku. Začíná stárnout, ale cítí se na osmnáct. Je rozvedený. Ke své bývalé ženě má vztah jako k matce, má mladou milenku a snaží se navázat vztah se stejně starou ženou, jako je on. Je to stárnoucí mladík.

Vaše seriálové povolání je houslista. Umíte hrát na housle nebo jiný hudební nástroji i v reálném životě?
Ne, na housle jenom markýruji. V dětství jsem se naučil hrát na kytaru. Uměl jsem spoustu písní k táborovým ohňům.

To se muselo dívkám líbit. I teď se o vás často mluví jako o sexy idolu. Proč si myslíte, že jste pro ženy tak přitažlivý?
Jestli je to pravda, tak to se musíte zeptat jich.

Když jste nebyl zadaný, jak jste „balil“ ženy? Máte na nás nějaký zaručený fígl, který vždycky zafunguje?
Sedící hezoun opodál. Nevnucovat se o přízeň. Až jim to začne vrtat hlavou a přijdou samy. Ne vždy to ale zabírá. 

Ředitelku Vandu, do které se bezhlavě zamilujete, měla původně hrát vaše partnerka Bára Munzarová. Nakonec ji v seriálu neuvidíme. Co se stalo?
To se už všeobecně ví. Srazilo nás auto, když jsme jeli na motorce. Musela si doléčit zranění.

Na co jste po nehodě myslel?
Říkal jsem si, že se to mělo stát mně. Nebyla to naše vina, ale měl to trefit do mě, ne do ní.

Bavíte s Bárou třeba doma večer po natáčení o tom, co bylo ten den na place?
Ani ne. Nechtěl jsem, aby jí to bylo líto. Sešla se tam totiž dobrá parta lidí. Bára v létě ležela s nohou nahoře a dost jí to bolelo… Teď už chodí normálně, tak můžu.

Jak se vám vlastně hraje s „novou“ Vandou, Terezkou Kostkovou?
Je to strašně příjemný člověk. To je pro mě nejdůležitější. Pak to jde samo.

Jako Jiří potřebuje, aby vám někdo vládl a rozhodoval za vás. Jak to máte v běžném životě? Jste ve vztahu spíše ten dominantní?
Nerad poslouchám někoho, kdo mi nemá co říct a snažím se umět naslouchat jiným. Byl jsem už od malička solitér a na tom už se nic nezmění.

Pomáháte partnerce v domácnosti nebo jsou podle vás domácí práce výsadou žen?
Pomáhám velmi, ale na to se musíte zeptat přímo Báry. Je to přece společná domácnost.

Stalo se vám někdy, že jste se zamiloval do ženy, která vás odmítala?
Ano. Bylo to jen jednou, když mi bylo jednadvacet... Jmenovala se Eva a pracovala se mnou v rádiu.

Jak by podle vás vlastně měla vypadat ideální žena?
V každém věku jinak. Ženy se občas zbytečně bojí stárnutí. Pokud věk umí vzít do hry, tak nestárnou, ale zrají. Mladistvou krásu střídá vnitřní, která je mnohem silnější. Mládí není zásluha.

I na vzhledu ale někdy záleží. Vy máte skvělou štíhlou postavu. Udržujete se v nějak v kondici?
Měl bych začít. Bolí mě záda a nějak se rozpadám. Je to tím, že jsem se celý život hýbal a teď se zanedbávám.

Jste herec, principál, producent... Někdy je však třeba i odpočívat, načerpat sílu. Jak dobíjíte „baterky“?
V lese, u vody, na moři, v horách...

Obchoďák se natáčí v reálném prostředí pražského OC Arkády na Pankráci za běžného provozu. Jak se vám v tomto poněkud neobvyklém prostředí hraje?
Snažím se být nenápadný. Nerad exhibuji, pokud nejsem na jevišti, neprojevuji se. V pauzách se ztrácím v místních obchůdcích a postupně tam utrácím honorář.

Nemrzí vás trochu, že vás diváci znají spíše z televizní obrazovky, než z jeviště?
To je síla média. Ale kdo chce, tak si nás najde. Já říkám, že televizní divák málo kdy zavítá do divadla. Ale máme pořád plno a to mě těší.

Máte v tomhle seriálovém shonu vůbec ještě čas na brněnský divadelní spolek Frída, který vedete?
Nemám rád přívlastky, brněnský, ostravský, pražský… Mám raději dobrý a český. Jsme tak malá země. My hrajeme po různých českých i slovenských městech. Ano vznikli jsme v Brně, máme tam základnu. Frída nejen mě, ale dalších osm lidí už několik let živí, je to zavedená firma. Co se mé osoby týká, seriál tu byl a nebude.  Vytěžuje mě denně už přes dvanáct let. Jsem se svojí produkční Marcelou Mikyskovou, která sedí v brněnské kanceláři, ve spojení několikrát za den.