Anička patří k těm ženám, které si svou svatbu ani šaty dopředu nepředstavovaly. Když se začala poohlížet po svatebních šatech, prošla několik půjčoven, než zjistila, že tudy její cesta nevede. „Zjistila jsem, že si připadám, jako bych se oblékala na maškarní, a že vůbec nezvládnu obléknout si šaty, které mělo přede mnou už několik žen. Zjistila jsem, že bych si chtěla nechat šaty ušít,“ vyprávěla nevěsta.
Najít tu správnou osobu, která vám sedne nejen svou prací, ale i na osobní rovině, je velice důležité. Návrhářka Zuzana Veselá, na kterou se Anička obrátila, se snaží skloubit představu nevěst se svou vlastní invencí. „Velkou překážkou při tvorbě šatů je netrpělivost nevěst. Šaty se utvářejí a trvá to několik zkoušek, a ony by chtěly vědět hned, jak budou vypadat. Takže je musíme uklidňovat a debatovat s nimi a přesvědčit je, že výsledek bude fajn,“ vysvětlila nám Zuzana.
„Chtěla jsem, aby návrhářka měla schopnost směrovat vše k výsledku a nepodléhala mým výstřelkům. Nechtěla jsem vybírat z tisíce krajek, chtěla jsem, aby mi ukázala ty, se kterými chce pracovat,“ přiznala Anička. Její volba šatů byla hodně ovlivněna rodinnými příslušníky. „Byl to boj rodiny mého partnera versus té mé, každý měl mnohem přesnější představu než já, ale nakonec se to potkalo někde uprostřed. Je krásné, když se chtějí všichni angažovat, ale nakonec musíte být ten, kdo je rozhodnější ve výběru, a nenechat se všemi názory ovlivňovat, aby z toho nebyla noční můra. Chtěla jsem také, aby až mě můj nastávající uvidí v šatech poprvé, tak abych se mu líbila.“ Jak vznikaly Aniččiny šaty od nákresu až k oltáři, jsme pro vás natočili, podívejte se!