Viděly jsme se naposledy před pěti lety, co se u vás změnilo?
Myslíte kromě větší role v seriálu Ulice? Tam jsem se sice objevila už před osmi, možná i deseti lety, ale tehdy jsem se na obrazovce vlastně jen mihla. Teď je moje postava konečně kladná a má nějaký vývoj.
Měla jste v Ulici milostnou scénu s výrazně mladším partnerem. Byla jste z ní nervózní?
Byli jsme nervózní oba. Jsem ve věku maminky mého hereckého kolegy, což mi taky nepřidalo, ale nějak jsme to zvládli. Hrála jsem nějaké vášnivé scény i zamlada, ale nad nimi jsem až tak nepřemýšlela. Teď jsem si mnohem víc říkala: abych nebyla trapná, aby to nepůsobilo divně…
Podívejte se na rozhovor se Stanislavou Jachnickou o bláznivých kostýmech:
Co je u vás nového v osobním životě?
Kromě mých zahraničních cest, které jsou čím dál odvážnější, vlastně asi nic. Jsem pořád se stejným manželem, mám dvě dospělé děti, dcera už bydlí částečně u přítele a syn končí gymnázium. Teď se zamiloval do volejbalu. Jeho život je vůbec plný sportu.
Říkáte, že máte dospělé děti – těšíte se, až vyletí z hnízda? To byste mohla mít víc času.
Dcera už pryč z hnízda vlastně je, ale naše rodina pořád funguje hodně pospolu a děti jsou rády doma. Čím dál víc si vážíme toho, když jsme pohromadě.
Jak dlouho jste s manželem?
Pětadvacet let – a je to mezi námi čím dál lepší. Jak jsou děti velké, máme víc času na sebe, oba jsme se trochu uklidnili, a navíc máme potřebu stmelovat rodinu.
Vadí vám něco na stárnutí?
Samozřejmě fyzická omezení, možná trochu autocenzura a ztráta bezstarostnosti. Zkušenosti ze života nevymažete, nějak se vám zapíšou a vy podle nich jednáte. Málokdy pak jednáte spontánně. A víte, že právě to je věc, která se mi děje na cestách? Tam spontánní jsem.
Celý rozhovor se Stanislavou Jachnickou najdete v novém čísle tištěného Blesku pro ženy: