Vando, Eva je zpátky a Miloš se má na co těšit. Co se bude dít?
Eva a Miloš, to je, jako když na rozpálená kamna nalijete olej. Miloš je dobrosrdečný, ale ve vztahu jako slon v porcelánu. Ale díky své přímočarosti na sebe všechno práskne dřív, než se o něco vůbec pokusí. No a Eva je na koni, na můj vkus s Milošem až příliš zametá, ale myslím, že tahle ženská logika může mnoha divačkám zvednout sebevědomí. No, která žena by trestala muže tím, že musí spát v kuchyni na karimatce? A zas – který muž by to vydržel? Jsem sama zvědavá na vývoj jejich vztahu.
Máte pro Evu pochopení?
Eva přemýšlí jinak než já. Je racionální a hlavně si nenechá nic líbit. Připadá mi, že teď po dvouleté odmlce ještě víc zdrsněla. Je to žena, která, jak říká, má toho svého dinosaura ráda. Já bych si s mužem, jako je Miloš, asi moc nevěděla rady, ale Eva má jasnou ženskou logiku a je tím krkem, který otáčí hlavu. Nějak jí to vychází. Vlastně bych se od ní ráda něčemu přiučila.
Připomněl vám někdy scénář i váš život?
Ano. Řeším nebo spíš řešila jsem podobné situace jako matka dospívající dcery. Obstát jako matka, to máme asi společné.
Vzhledem k tomu, že vaším hereckým partnerem je svým osobitým humorem pověstný Jiří Štrébl, jak se vyrovnáváte s návaly smíchu, ke kterým při natáčení zákonitě musí dojít?
S Jirkou se známe třicet let. Jsme přátelé a mnohokrát jsme spolu hráli v divadle. Jirka je takový ten "odprdávací" typ, mě baví jeho smysl pro humor. Na jevišti si to často dopřáváme, ale při natáčení musí být disciplína. Ale když se začneme smát, nejde hned tak přestat, a to pak pomalu může jít celý štáb na svačinu. Udržet se je součást profesionality, snažíme se o to, ale občas to nejde... Postava Miloše si o to říká, a proto ho mají diváci rádi.
Vybavíte si nějakou situaci, při které se to prostě nepovedlo?
Nedávno, kupodivu ne s Jirkou, ale s Ljubou Krbovou alias Ančou jsem probírala její novou známost Evžena. A ve scénáři byla narážka na jeho mužnost. Nějak jsem to víc rozjela a trochu naznačila vzdálenost rukama, jako když se rybář chlubí velikostí kapra, kterého ulovil, no a ten můj byl poněkud obrovský. To jsme měly s Ljubou co dělat. V duchu jsem se omlouvala Martinovi Fingerovi, až mu začnou po tomto dílu chodit milostné nabídky.
Do Ulice se vracíte po pěti stech dílech, tj. po takřka dvou letech. Jaký byl návrat, přijetí? Změnilo se něco?
Návrat byl, jako kdybych se vrátila po víkendu. Vše zůstalo stejné, to myslím v dobrém. Ulice je jako koráb na moři, který ví, kam jede, a jehož posádka je spolehlivá. A tak to být musí, při tak velkém množství natočených minut denně. V maskérně mě dámy přivítaly slovy: "Ty ses nezměnila..." Tak to je kompliment. Jsem zvědavá, jak se naše linka bude vyvíjet.
Jak jste tyto dva roky vyplnila?
Natočila jsem několik krásných filmů. Děti samotářů, Sněží, dokument o Mileně Jesenské a měla několik divadelních premiér. Pracuju ráda a pořád, dokud bude má práce diváky bavit, mám k tomu motivaci.
Jak ráda trávíte čas, který nemusíte věnovat práci?
Volný čas trávím se svou milovanou rodinou. Jsem ráda, když si na mě udělají čas dcery, které už jsou dospělé krásné ženy. Ráda cestuju a stále, dokud mi síly budou stačit, budu pečovat o svá zvířata, která mi často pomáhají si uvědomit, kde je moje místo v přírodních zákonech. On by na to člověk v dnešní době mohl zapomenout, kým vlastně je.
Všechno o seriálu Ulice se dočtete ZDE >>>