Neděle 24. listopadu 2024
Svátek slaví Emílie, zítra Kateřina
Polojasno 3°C

Vlastní dítě jako nejlepší kamarád? Ano i ne!

Matka s dcerou nebo nejlepší kamarádky? Je potřeba v tom dělat rozdíl?
7. července 2014 | 06:00

Je fajn, když se vám dcera svěří se všemi detaily svého rande, nebo naopak vedete své potomky pěkně „v lati“ a slovo liberální je vám na hony vzdálené? Oslovily jsme dvě matky, které výchovu svých dětí řeší po svém. Diana možná víc než liberálně, Kateřina zase dost přísně. Který způsob je ideálnější?

ANO - Diana (47) , dcery Martina (17) a Viktorie (12):

V našem domě neexistují žádná pravidla. Myslím si, že je důležité, nechat děti, aby dělaly své vlastní chyby. Pokud se Martina a Viktorka chtějí ve všední den do noci koukat na televizi, není problém. Mají chuť na sladké? Ať si dají, nepotřebují mé svolení. Ano, možná zaspí do školy, anebo jim bude ze všech těch zmrzlin a čokolád špatně, ale vinit za to mohou pak jen a jen sebe samé.

V životě je tolik dalších pravidel, které já ovlivnit nemůžu, proto nevidím důvod, abych nutila své děti k uklízení v pokoji, nebo aby se pustily do úkolů hned, jak překročí práh domova. Děti by měly zažít legraci. Takže když se Viki vrátí ze školy, první co udělá je, že si zapne videohry.

Jen díky tomuto uvolněnému přístupu je náš domov plný smíchu. Samu sebe považuji za nejlepší přítelkyni mých dcer, protože se mi se vším svěřují. Dokonce jsme i přáteli na Facebooku, kde jim komentuji fotky a jejich nové příspěvky. Nikdy jsem na holky nekřičela. Když dostala Martina svůj první mobil, provolala víc, než směla. Místo hubování jsem ji však raději pozměnila smlouvu u operátora.

Co se týče vaření, občas to dopadá tak, že vařím i tři různá jídla naráz. Pokud jsou však všichni spokojení, nevadí mi to. Není to ale o tom, že bych byla měkkota – je to o vzájemném respektu. Já věřím holkám a ony zas mně. Jsem svobodnou matkou, a tak když se chystám s někým na rande, svěřím se jim i s tím. Tajnosti mezi sebou totiž nemáme.

Shrnutí: Mé dcery jsou nezávislé a schopné dělat svá vlastní rozhodnutí. Pravidla se stejně vždycky nakonec poruší, tak jaký je důvod je vůbec vytvářet? NE - Kateřina (50), dcera Katka (14) a František (10):

Liberální výchova je podle mého názoru katastrofa. Už od dvou let děti potřebují hranice. Musí vědět, že není v pořádku, aby okolo sebe házely jídlo, a že nemůžou odejít od jídelního stolu uprostřed večeře. Pokud je už od malička nebudete učit co je správné a co špatné, budete s nimi později mít větší problémy.

S manželem jsme nikdy přímo neprobírali, jak by naše výchova měla vypadat. Pro naše děti však máme pevně stanovená pravidla – čas, kdy musí jít do postele, limity na televizi a samozřejmě domácí práce.

Jako většina teenagerů, i Katka by nejradši všechen svůj čas trávila jen se svými přáteli. Na druhou stranu však ví, že tu existují věci, například návštěva babičky a dědy, které prostě udělat musí. Přestože si stěžuje, myslím si, že to má ráda, dává jí to pocit, že je chtěná. Pořád se mě vyptává, jestli si může koupit sukni, boty nebo tričko, a já většinou odpovím ne. Ale Káťa ví, že když to řeknu, opravdu to platí.

Trvám na tom, aby mi také hlásila kde, a s kým je. Když jsem se zničehonic objevila na její party, abych pozdravila její kamarády, hanbou se mohla propadnout. Neodradí mě to však a udělám to klidně znovu. Děti nedělají vždycky správná rozhodnutí. Sice dceru nemůžu pokaždé zastavit, aby neudělala hloupost, doufám však, že si alespoň vzpomene na mě, jak bych se v oné situaci zachovala já.

Největší prohřešek syna Františka je pro změnu bordelářství – všude nechává pohozené jeho věci a já ho pořád nutím, aby si je uklízel. Jednou omylem přes internet utratil téměř dva tisíce. Když si uvědomil, co provedl, omluvil se. I přesto jsem však chtěla, aby mi částku vrátil ze svých peněz k narozeninám.

Shrnutí: Možná vypadám jako postrach, ale díky striktní výchově z dětí vyrostou slušné dospělé osoby, které se nezajímají jen samy o sebe.

Názor psychologa:

"Ideální je být matkou na prvním a kamarádkou až na druhém místě. S liberální výchovou riskujete to, že budete přehlížet špatné chování vašich dětí a že si osvojí špatné návyky. Děti, zejména teenageři, mají sklon jednat bezprostředně, aniž by věci promýšlely. Neobejdou se proto bez pravidel a vodítek k tomu, aby rozeznaly dobré do špatného.

Potřebují vědět, že jim důvěřujete, ale na druhou stranu by si měly uvědomit, že důvěra není zadarmo. Už ve čtyřech letech mají děti svůj vlastní názor, poslouchejte je a dělejte kompromisy. Pokud nechtějí jít nakupovat zrovna v sobotu odpoledne, zkuste se zamyslet, jestli to nejde přesunout na nějaký jiný den. Chtějí-li vyrazit na party, stanovte pravidla – chcete vědět kam a s kým půjdou, a že je tam dovezete i vyzvednete.“

Autor: dit