Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 9°C

Má syny, chce dceru: Klučičích embryí se zbaví?

I když už od mala touží po dceři, má doma už pět kluků. Dobrý základ pro fotbalovou jedenáctku.
22. února 2011 | 06:01

Michelle Priestley (39) z Británie je zoufalá. Už odmala si přeje dceru, ale zatím se jí narodilo pět synů. A jak říká, nestydí se za to, že je zklamaná z pohlaví svých dětí. Dokonce uvažuje o vyšetření PDG, které zjistí dopředu pohlaví, ale je v Británii ilegální.

Michelle Priestley by si moc přála holčičku, ale zatím se jí rodí jen samí kluci - Zac (7), dvojčata Theo a Isaac (5), Gus (2) a Monty (1). A ona je z toho už opravdu zoufalá. Už od dětství si totiž přeje dceru. Za své pocity se nestydí, ač ji některé matky odsuzují. Důležité přece je, že se jí rodí děti zdravé, na pohlaví nezáleží!

Michelle to ale vidí jinak a uvažuje o PDG, které dopředu zjistí, jakého pohlaví je embryo. V Británii je ale tato metoda kontroly pohlaví dítěte zakázaná a na operaci v zahraničí nemají s manželem Jasonem (40) peníze.

Pistolky místo culíčků

„Když jsem byla malá, se sestrou jsme milovaly tanec. Milovaly jsme růžové nehty a stuhy ve vlasech. Prostě jsme byly ty pravé holky. Vždycky jsem si představovala, jak budu mít dcery. Chtěla jsem jim zkazit nákupy, vybrat jim šaty na ples a mluvit s nimi o klucích,“ vypráví matka čtyř kluků, která zatím marně čeká na dceru.

„Nemyslete si o mně nic špatného. Moji chlapci jsou pro mě celý svět. Jde jen o to, abych k nim měla i holčičku. Už jsem pro ni vybrala i jméno – Patience (česky trpělivost – pozn. red.). Vím, že je kontroverzní to přiznat, ale kdykoli jsem zjistila, že čekám kluka, rozbrečela jsem se. Když vidím matky s dcerami, zelenám závistí. Moji kluci nemají rádi nakupování a nemohou neprojevit radost méně, když jim koupím stylové tričko. Nechtějí hezké věci. Chtějí pistolky a počítačové hry,“ stěžuje si Michelle.

Neměnila by na nich ale nic: „Miluji je takové, jací jsou. Nenutím je stát se někým, kým nejsou. Pokud se chtějí stále dokola dívat na Indiana Jonese, nechám je. Nejsem špatná máma, ale je pravda, že se nebudu cítit naplněná, dokud nebudu držet svou malou holčičku v náručí.“

Přišla o vejcovod

S Jasonem se potkali před deseti lety v baru, zabydleli se v Bedfordu a o dva roky později Michelle otěhotněla. Dítě bohužel potratila. V roce 2003 ale otěhotněla znovu.

„Byla jsem nadšená. Musela jsem hned vědět, jestli je to holka. Dokonce jsme zaplatili, abychom se to dozvěděli opravdu co nejdříve, už v osmnáctém týdnu těhotenství. Když nám sestřička řekla, že to bude kluk, byla jsem zklamaná. Ale stejně jsem byla šťastná. Zac byl naše první dítě. Nebylo pochyb, že druhé bude dívka,“ vzpomíná na první těhotenství Michelle.

Zacovi bylo devět měsíců, když otěhotněla znovu. Tehdy si byla jistá, že čeká holčičku. „Když jsem se z ultrazvuku dozvěděla, že čekám dva kluky, rozplakala jsem se. Jason mě objal, nechápal mě, ale byl mi oporou,“ říká Michelle.

V roce 2005 otěhotněla znovu, ale v sedmém týdnu potratila. „Nevěděla jsem, že čekám dítě. Doktoři mi vysvětlili, že jsem potratila, protože miminko bylo stále v mém levém vejcovodu,“ vzpomíná Michelle. O vejcovod poté přišla.

Další potrat

„Věděla jsem, že teď daleko hůře otěhotním. O PDG jsem četla, ale v Británii to nebylo možné. A cesta do Ameriky byla drahá,“ vysvětluje, proč nepodstoupila zákrok PDG už tenkrát. S Jasonem pak přečetli všechny možné publikace o těhotenství a jak říká, řídili se podle rad:

„Embrya, ze kterých se pak stanou dívky, prý mají ráda kyselé prostředí, tak jsem pila litry brusinkové šťávy. Donutila jsem Jasona nosit úzké trenýrky a dávat si horké sprchy, protože jsem se dočetla, že teplo zabíjí mužské spermie. Sex jsme měli jen krátce před a po ovulaci.“

I přes jejich snahy další děti byli zase kluci - Gus a potom Monty. Loni v srpnu Michelle zase potratila – opět kvůli mimoděložnímu těhotenství. „Zase v sedmém týdnu se zjistilo, že je ve vejcovodu. Doktor ho doporučil odstranit. Plakala jsem, aby mi nebrali šanci mít holčičku. Díval se na mě divně – matka pěti dětí prosící o ponechání minimální šance na další otěhotnění,“ vzpomíná zoufalá matka.

Adopci nechce

Naštěstí pro Michelle jí lékař vejcovod nechal, ale varoval ji, že se to hojí a že tam má jizvy. „Chtěla jsem mít tu jiskřičku naděje, že budu mít holku. Myslíte si, že jsem nevděčná, ale to není pravda. Nechci ale lhát. Nejsem kompletní, chybí mi jeden dílek do puzzle,“ vysvětluje, jak se cítí.

Před pár dny dalším vyšetřením bohužel zjistila, že už nemůže otěhotnět – sperma neprojde zjizveným vejcovodem. Adopci nechce. Pomohlo by tedy jen PDG, kdy by se dalo sperma jejího manžela rovnou na její vajíčka. Na zákrok ale zatím nemají peníze. Dočká-li se nakonec vysněné dcerky, bude to zázrak.

Co je PDG?

Jedná se o test, který na základě rozboru genetické informace dokáže určit budoucí pohlaví dítěte už ve velmi raném stádiu jeho vývoje. Je to jedna z možných součástí umělého oplodnění (IVF). Genetickým testem se však většinou zjišťují předpoklady pro závažná dědičná onemocnění. Na základě výsledků testů se nechají jen ta embrya, která "vyhovují".

Autor: mivr, apk