"Děti málo pijí, v podstatě jejich organismus žízní. Nemělo by to tak být. Děti pak jsou unavené, může je bolet hlava, v horších případech mohou trpět zácpou a mít problém s ledvinami, které za metabolismus vody zodpovídají," řekla ČTK Jitka Rusková z Poradenského centra Výživa dětí.
"Těžký stupeň dehydratace může v těle způsobit metabolický rozvrat spojený s prohloubeným dýcháním, zmateností, křečemi a bezvědomím, kdy hrozí celkový kolaps a smrt," varovala dětská lékařka Alexandra Moravcová.
Problém je podle obou odbornic v tom, že většina dětí si jde pro pití až ve chvíli, kdy má žízeň. To je pozdě, protože žízeň je projevem nedostatku tekutin, něco takového by se podle ní nemělo vůbec stát.
Rodiče by měli dohlížet, aby dítě dostatečně pilo, a cíleně je učit pít. Vyplatí se dětem pití zatraktivnit: rády pijí nápoj brčkem, vypijí tak více. U starších dětí jsou oblíbené láhve se sportovním uzávěrem. Podle Ruskové ale nestačí jen opatřit toto vybavení, rodiče by měli dávat dětem nápoje tak, aby byly neustále na dosah. "Pití musí mít dítě neustále po ruce. Doma při hraní nebo učení mu postavíme hrneček na dosah, v autě umístíme speciální držák na láhev s pitím tak, aby ji dítě mělo neustále na očích," řekla. Na výletě by rodiče měli připomínat dítěti pití při každé vhodné příležitosti.
Jaroslav Cír z agentury FastConnect Research uvedl, že z průzkumu mezi 750 rodiči sedmi až desetiletých dětí vyplynulo, že dávají dětem nejčastěji ovocný čaj (66 procent), přes polovinu dětí pije vodu z vodovodu se sirupem a necelá polovina džus nebo minerálku. Sycené limonády, které lékaři nedoporučují, si dopřává téměř čtvrtina dětí.
Výsledky jsou podle Círa zkresleny přáním rodičů, odpovídají zčásti podle toho, co považují za zdravé pro dítě. Zdůrazňovali proto v odpovědích nápoje bez barviv a dalších přídatných látek, které ovšem tři čtvrtiny rodičů pod tlakem potomků kupují.
Děti obvykle nemají pocit žízně, mnohdy dokonce odmítají pít. Pokud se to stane, měli by rodiče rychle najít příčinu - dítěti třeba rostou zuby, má afty v ústech, bolí ho v krku - to vše ho může od pití odrazovat. Podle Moravcové pomohou rodičům v hlídání pitného režimu varovné signály - dehydratované dítě je ospalé a neklidné, bezdůvodně pláče, má tmavou moč, červené tváře a ve vedrech zvýšenou teplotu.
Denní potřeba tekutin se řídí věkem a tělesnou hmotností dítěte
1 - 4 roky - celkem tekutin při průměrné hmotnosti dítěte 1300 ml z toho nápojů (mililitry krát hmotnost dítěte v kilogramech) 95 ml
4 - 7 let - celkem tekutin při průměrné hmotnosti dítěte 1600 ml z toho nápojů (mililitry krát hmotnost dítěte v kilogramech) 75 ml
7 - 10 let - celkem tekutin při průměrné hmotnosti dítěte 1800 ml z toho nápojů (mililitry krát hmotnost dítěte v kilogramech) 60 ml
10 - 13 let - celkem tekutin při průměrné hmotnosti dítěte 2150 ml z toho nápojů (mililitry krát hmotnost dítěte v kilogramech) 50 ml
13 - 15 let - celkem tekutin při průměrné hmotnosti dítěte 2450 ml z toho nápojů (mililitry krát hmotnost dítěte v kilogramech) 40 ml
15 - 19 let - celkem tekutin při průměrné hmotnosti dítěte 2800 ml z toho nápojů (mililitry krát hmotnost dítěte v kilogramech) 40 ml
Zdroj: Poradenské centrum Výživa dětí