2°C
Ještě naše maminky věřily, že si děťátko pláčem posiluje plíce. Byly přesvědčené, že se stačí ujistit, zda netrpí žízní nebo hladem. Bály se, že když budou reagovat braním miminka do náruče, rozmazlí ho. Ale dnes, stejně jako tenkrát, platí, že človíček se dožaduje křikem toho základního, co k životu potřebuje – tepla, potravy a projevů lásky. Pro milujícího a vnímavého rodiče znamená plačící novorozenec nepříjemnou situaci, obzvlášť když křik trvá dlouho a je zneklidňující. Vyčerpaná maminka po návratu z porodnice nemusí být hned schopná rozeznat, zda dítě něco trápí nebo pláče jen tak, aby si uvolnilo napětí. Každý novorozenec je jinak temperamentní a každá maminka je vybavená různou schopností porozumět úzkostem malého človíčka.
První rozhovory
Účelem pláče je komunikace, miminko se tak dožaduje pozornosti. Reagujte na něj, protože jde o výměnu sdělení mezi vámi. Dítě vám něco dává najevo a tím, že reagujete, vzniká mezi vámi dialog. Potřebuje cítit, že ho vnímáte. Vyvíjí se mezi vámi důvěrný vztah a ono získává jistotu, že nasloucháte jeho potřebám a pocitům.
Co se děje
Při pláči se do těla a mozku uvolňuje stresový hormon kortizol. Když miminko někdo utiší, hladina hormonu klesne. Pokud pláč trvá delší dobu, může dlouho trvající zvýšená hladina tohoto hormonu zasáhnout důležité struktury vyvíjejícího se mozku. Stres v raném dětství bývá i příčinou neuróz a úzkostí. Po dlouhém pláči se dítě sice vyčerpá a unaví, časem ale zpravidla vycítí, že je vlastně zbytečné dávat emoce najevo. Podle odborníků může takové dítě v budoucnu podléhat pocitům nejistoty a deprese.
DRUHY PLÁČE
Psycholožka Anne Bacusová v knize "Dítě pláče – co dělat" rozlišuje několik druhů pláče.
* Nejčastější je křik z hladu, je intenzivní, rytmický a krátký. Mnozí pediatři doporučují plačící dítě nejprve zkusit utišit krmením. Uspokojíte tak žízeň, hlad i potřebu fyzické blízkosti. Dlouhodobě to ale může být jako odpověď na každou žádost nebezpečné. Hrozí, že potřebu citu uspokojí jídlo, což může přerůst v problém, který z dětství přetrvá až do dospělosti.
* Křik z bolesti je pronikavý a ostrý. Při vysoké horečce dítě spíše sténá, ale díky mateřskému instinktu neomylně vytušíte, že miminku není dobře a je třeba rychle zasáhnout.
* Křik ze vzteku bývá prudký. Vychází z pocitu neuspokojení a bezmoci. Patří k projevům zdravého dítěte, které věří ve svět kolem sebe, protože ví, že se mu dostane odpovědi.
* Na křik z nudy a osamění dojde tehdy, když si dítěte dlouho nikdo nevšímá, když má nedostatek podnětů, nepříjemně se mu leží apod. Pláč zpravidla graduje tak dlouho, dokud dítko nezíská to, po čem touží – tedy vaši náruč a společnost.
* Anne Bacusová upozorňuje i na variantu pláče ze smutku. Miminka jím dávají najevo psychickou bolest, pocit opuštěnosti, který je důsledkem odloučenosti od matky nebo je způsoben tím, že jejich matky jsou příliš zahleděny samy do sebe.
Víte, že:
* Novorozenec v průběhu prvního a druhého měsíce běžně propláče jednu až tři hodiny denně?
* Pláč novorozence patří mezi nejintenzivnější zvuky, které můžete doma slyšet? Dosahuje totiž až 85 decibelů.
* Miminka, která hodně a často pláčou, bývají údajně všeobecně živější a aktivnější? Vyžadují hodně pozornosti, a tím se jim dostává i více podnětů a stimulace.
*Miminku prokazujete velkou službu tím, že ho uklidníte? A když je pláče příliš, neklesejte na mysli, po třech až čtyřech měsících od narození to bude lepší.
KNIŽNÍ TIP:Martin Gregora, Magdalena Paulová: Péče o kojence a novorozence 
Martin Gregora, Magdalena Paulová: Péče o kojence a novorozence, Grada, brož., 104 str., 179 Kč
Autor: archiv
|
