2°C
Profil rozmazleného dítěte
Když si přečtete následující charakteristiku rozmazleného dítěte, možná zjistíte, že doma něco neděláte správně.
* Od raného dětství všichni plnili jeho přání a touhy.
* Tolerují mu záchvaty zuřivosti.
* Jí jen to, co mu chutná a kdykoliv se mu zachce, i když to neprospívá zdraví.
* Všechno hází na zem, ničí hračky, knihy i oblečení.
* Matka, otec, babička, všichni pracují, aby to dali do pořádku.
* Jeho drzé slovní projevy jsou doma považovány za vtipné.
* Místo trestu je odměňováno, dostává se do středu pozornosti jako vyhraněná osobnost.
* Když se chová nevhodně nebo neslušně, omlouvají ho, že je nervózní, necítí se dobře, je unavené.
* Nikdy mu nikdo nezakázal žádný časopis nebo televizní program, který se mu líbí, i když je nevhodný pro jeho věkovou kategorii a může být dokonce škodlivý nebo nebezpečný.
Výchova bez zákazů je dvojsečná
Pokud zvolíte přehnaně shovívavou výchovu, kdy děti nic nemusejí, riskujete, že z nich vyrostou malí tyrani. "Pro každé dítě, i to nejklidnější, je už od útlého věku důležitý pevný denní režim. Právě ten ho může paradoxně zbavit nejistot a obav nebo strachu, které v sobě dítě nosí. Mělo by být samozřejmostí, že se v určitou dobu dělají určité věci a že jistý čas je vyhrazený na učení a jiný na hraní. I ve škole musí dítě rozpoznat hranice; a jediné místo, kde je může poznat, je jeho rodina. Jinak riskujete, že vám dítě bude rozhodovat o všem – o tom, co bude k jídlu, na co se budete dívat v televizi, kdo přijde na návštěvu apod.," říká psycholožka PhDr.Eva Sýkorová.
Metoda absolutní volnosti je riskantní
Takzvaná volná výchova bývá spíše výmluvou rodičů, kteří na děti nemají dost času. Metoda absolutní volnosti je riskantní, protože nemusí končit tak, jak si rodiče představují. Důležité jsou především první tři roky života, už v té době je zásadní, aby si děti zvykaly na určitá pravidla. Pokud se nenaučí respektovat autoritu, narazí pravděpodobně ve škole hned v první třídě.
|
Proč se bojíme říct "NE" Někteří rodiče se záporu cíleně vyhýbají, protože se nechtějí hádat. Jiní se bojí, že je děti nebudou mít rády. Někteří zase nechtějí zakročit z pohodlnosti. A mnozí používají neutrální výroky, které převzali od svých rodičů. Ty nejčastější nejspíš znáte: "Ještě pět minut." "Možná." "Uvidíme."
Malá ukázka "Je čas vypnout počítač." "Mami, ještě chvilku." "Tak dobře, ještě pět minut." "A dáš mi po večeři čokoládu?" "Možná." "A můžu jít zítra do kina?" "Uvidíme." |
