Tyhle poklady nevyhazujte! 7 retro věcí ze socialismu, které přežijí všechno
Říká se, že co je staré, to je dobré. Platí to hlavně pro věci, které byly vyrobeny poctivě a nepodléhají dnešnímu trendu rychlovýroby, kdy vítězí kvantita nad kvalitou. Možná proto máme doma plno takových starých věcí po babičce, které nám bylo líto vyhodit, leckomu třeba doposud dobře slouží. A je vlastně úplně jedno, že tyto věci jsou už klidně i padesát nebo více let staré. Určitě je jich hodně, ale připomeňme si pouze ty, které není radno vyhazovat. Máte je také doma?
1/7: Kovové mlýnky
Autor: DanapoPrastaré kovové mlýnky na maso nebo na mák vydržely dodnes a hospodyňky je mají schované ve spíži, dokonce je pravidelně používají. Oproti novým výrobkům snesou naprosto všechno. A jedním z oblíbených mlýnků, který jistě máte také doma, je i mlýnek na strouhanku. Ten se v dobách socialismu hojně využíval k pomletí starých tvrdých rohlíků, z nichž se dělala strouhanka na obalování řízků. Pokud neděláte po vzoru svých babiček totéž, možná dokonce tvrdé pečivo využíváte ke krmení zvířat, pak asi chodíte do supermarketu pro naprosto příšernou strouhanku v sáčku, která není zdaleka tak dobrá jako ta, kterou si sami čerstvě namelete doma.
2/7: Láhev na výrobu sifonu
Autor: Retro Antik BazarUrčitě si pamatujete na velkou skleněnou kovem opletenou láhev na výrobu sifonu, kterou byla opravdu škoda vyhodit. Sifon s malinovou šťávou byl oblíbeným domácím pitím za socialismu. Dnes si nejspíše kupujete balené vody v plastu, ale kdybyste náhodou měli starou láhev na sifon doma, stačí do ní jen nalít vodu z kohoutku či kojeneckou vodu a koupit si bombičky na výrobu sifonu, které se dodnes prodávají, stejně jako moderní nerezové láhve na výrobu sifonu.
3/7: Skleničky od hořčice
Autor: AukroLidem bylo vždy líto vyhazovat jakékoli sklenice, které se dodnes schovávají třeba na zavařování. Posloužit ale mohou také v krajní nouzi jako vázičky na květiny na chatě anebo zkrátka na pití. Vyloženě pro nápoje sloužily i sklenice od hořčice, které měly pěkný design a vypadaly jako skleničky na pití, jen byly opatřeny žlutým či červeným víčkem. Proto si je každý po vypotřebování hořčice schoval a používal doma či třeba na chatě. Některé sklenice byly klasické, jiné s uchem připomínající pivní krýgl o objemu 0,33 litru. Určitě je má někdo z vaší rodiny ještě doma.
4/7: Hříbek na látání ponožek
Autor: Retro Antik BazarTuto šikovnou pomůcku mají dobré hospodyňky a švadlenky v košíku se šitím. Starý dřevěný hříbek na látání punčoch a ponožek byl zkrátka ten nejlepší a nebyl žádný důvod jej vyhazovat. Je pravda, že dnešní doba bohužel přeje tomu, že lidé snadno vyhazují věci a kupují nové místo toho, aby je opravili. Ale snad ještě pořád existují ženy, které nemají problém zalátat manželovi u televize na hříbku ponožky, místo aby je s malou dírou hned vyhodily. Umíte vůbec štepovat ponožky?
5/7: Formičky na cukroví
Autor: Stará StodolaStaré hliníkové formičky na cukroví se pořád hodí. Nač si kupovat nové? Pokud vůbec máte čas péct, je fajn vybrat si z roztodivných pestrých tvarů a udělat třeba medvědí pracky, plněné ořechy, do formiček můžete dávat i čokoládu a tato kratochvíle bude bavit i děti. Takové věci se přece nevyhazují a možná máte doma desítky těchto formiček schovaných po babičce či prababičce.
6/7: Deka larisa
Autor: AukroDesítky let může být stará i deka larisa, která byla velmi populární. Každý ji měl doma, přikrýval se s ní třeba u televize nebo si ji dával v zimě ještě na peřinu v nevytopeném chladném domě. Tato deka byla revoluční v tom, že byla hřejivá, měkká a v různých barevných odstínech, využívala se také pro děti. Prastaré deky byly výhradně z přírodních materiálů, bavlny nebo vlny. Larisa byla z umělých vláken, hlavně akrylu. Nic pro životní prostředí, ale byla to novinka a hřála. Dnes se ještě vyrábí, ale hodně oblíbený je v současné době mikroplyš. Pokud vám doma zůstala larisa, možná ji máte na chalupě anebo v pelíšku pro svého domácího mazlíčka.
7/7: Dřevěné kolíčky na prádlo
Autor: sBazarTak schválně, máte doma ještě dřevěné kolíčky na prádlo? Dříve byly totiž pouze dřevěné. Třeba je ještě využíváte pro sušení prádla na půdě na chalupě nebo venku na zahradě. Za socialismu se zkrátka pověsila šňůra, žádné sušáky na prádlo ještě nebyly, ty přišly až později. Pozdější kolíčky na prádlo byly už jen plastové, dnes se opět výrobci vracejí k přírodním materiálům. Dřevo má své kouzlo, ale když vám kolíčky pořádně zmokly, mohly začít černat a plesnivět.
