Dříve se návštěvy neplánovaly, prostě přišly
V dnešní digitální době se návštěva neobejde bez předchozího ohlášení. Máte svůj program a plány, předem víte, kdo a kdy vám zazvoní u dveří. Předrevoluční léta však nebyla dobou mobilních telefonů, sociálních sítí ani plných diářů. Lidé se scházeli náhodně, jak se jim zlíbilo. A taková návštěva, to byla událost! Každý host byl vítán. V jakoukoliv denní dobu, často bez předchozí osobní, telefonické či písemné domluvy. Ať se to hodilo či ne. Proto jakmile návštěva zazvonila u dveří, pozvala se dál, děti se poslaly do dětského pokoje či spát a hospodyně okamžitě běžela do kuchyně nachystat nějaké pohoštění.
Čím návštěvu pohostit? Vše začalo poctivým turkem
Dle situace bylo vhodné mít doma kávu, běžně se vařil jen turek, dále se hodily žlutá sodovka s bublinkami, jablečný mošt, džus v plechovce nebo prostě sifon, který se během pár minut připravil z čisté vody za pomoci bombiček. Když nic jiného nebylo, udělala se voda se šťávou, která stála snad na každé kuchyňské lince.
Tehdy nebylo moc obvyklé pít čistou vodu, pila se buď sladká voda, nebo voda s bublinkami. Obojí dnes nepovažujeme za zrovna nejzdravější. A většinou nezůstalo jen u nealka, často přišly na řadu i víno nebo tvrdý alkohol, například becherovka, myslivec, rum či domácí slivovice.
Chlebíčky, paštiky a tlačenka s cibulí
Žena obvykle rychle nachystala chlebíčky, ty byly odedávna základem pohoštění. Pokud zrovna doma nebyla veka, udělaly se jednohubky z rohlíku nebo třeba obložené chleby. Vždy se muselo umět zaimprovizovat. Oblíbené byly rychlovky z konzervy: například různé paštiky na chleba, malé lahodné párečky, které se servírovaly s kremžskou hořčicí, nakládanými okurkami a chlebem, nebo vepřová konzerva, z níž se dala připravit výborná pomazánka s cibulí a hořčicí. Další možností byla třeba tlačenka s cibulí k chlebu a pivu.
Sladká tečka? Domácí bábovka nebo třeba polárkový sníh
Napečeno také vždy nebylo, i když oblíbeným sladkým pohoštěním pro odpolední návštěvy bývala domácí bábovka a káva. Když nebyla bábovka po ruce a bylo potřeba rychle něco vymyslet, během chvíle mohl být hotový vaječný piškot upečený v remosce a natřený marmeládou. Rychlé sladké pohoštění ale mohly splňovat i oplatky s náplní, kterých bylo v době 80. let poměrně dost na výběr, říkalo se jim vafle. K dostání tak byly vafle s citronovou či jahodovou náplní, čokoládové, oříškové, vanilkové nebo smetanové či kokosové.
V osmdesátkách to dále byly třeba oplatky Senta, čokoládové nebo žloutkové věnečky, různé sušenky v krabici nebo též výborné oříškové oplatky Florenta. Když oplatky nestačily, přišel na řadu nanukový dort nebo polárkový sníh, z něhož se dal udělat rychlý pohár s jahodovým kompotem z plechovky, se zapíchnutou oplatkovou trubičkou či oplatkou Florenta a šlehačkou ušlehanou v ručním šlehači navrch. Šlehání obvykle zvládl i manžel, ale muselo se dávat pozor na to, aby se šlehačka nesrazila.
Bez arašídových křupek to nešlo
To, bez čeho si návštěvu a popíjení vína však nedovedeme vůbec představit, byly klasické arašídové křupky. Slané křupky značky Secalo byly vyhledávanou pochoutkou pro malé i velké mlsouny. Proto bylo přímo nutností mít ve spíži hned několik balení v rezervě pro případ nečekané návštěvy. Hodily se i klasické solené tyčinky k vínu, ale křupky, ty byly stejně nejlepší. Vyráběly se též jako paprikové či česnekové.