Změna na stará kolena?
Svého muže jsem potkala ve třiceti letech. Sice jsme se poprvé viděli o pět let dříve, ale tehdy to bylo jen letmé setkání na jedné společenské akci. Možná se mi už tenkrát líbil, ale já v tu dobu měla přítele a neprožívala jsem zrovna pěkné časy. Když jsme se potkali po mém rozchodu za dalších pár let, zjistili jsme, že jsme naladění na stejnou vlnu. Dokázali jsme spolu propovídat celou noc, Tomáš byl galantní, snažil se, abych se cítila dobře hlavně já, bral na mě ohledy jako nikdo před ním. Zajímal se a brzy plánoval budoucnost. Byla jsem šťastná, přece jsem přesně o tomhle snila. Evidentně byl i zamilovanější než já, což mi tedy extrémně lichotilo.
VIDEO: Vědma Helen Stanku: Opustit manželku kvůli milence? Nejčastější dotaz k výkladu karet
Bylo to snové
Vzali jsme se po dvou letech, za další dva se nám narodila dcera. Cítila jsem se naplněná a šťastná, doma všechno klapalo, užívali jsme si spoustu aktivit ve třech. Ale léta běžela a mně se do života vloudil jeden z mých bývalých milenců. Zprvu jsme si napsali pár bezvýznamných zpráv, pak zašli jednou na víno a podruhé… a najednou jsme se ocitli na hotelovém pokoji. Bylo to snové, přitažlivost mezi námi se za ta léta nevytratila. Vím, že dělám ohromnou hloupost a že si můžu zkazit celý život, ale city vždycky převálcují křičící rozum. Doma je oáza klidu a pohody. Sice s námi ještě žije dcera, která studuje vysokou školu, ale ta už mě nepotřebuje. Nějak tam marně hledám svoje místo, nevím, jak s manželstvím dále naložit.
Užírám se
Muž je pro mě důležitý, za spoustu věcí si ho nesmírně vážím, ale chybí mi vášeň, čas, který spolu strávíme – ale nějakým smysluplným způsobem, ne tak, že si spolu večer nalijeme u televize sklenku vína. Když ho zkouším někam vytáhnout, bručí, že je unavený z práce, že se mu nikam nechce, že se mu nejlépe relaxuje doma. Chápu, je to kutil, stačí mu zavřít se do garáže a tam něco tvořit, ale já nechci, abychom vedle sebe fungovali jako dvě samostatné jednotky. Když se svěřím, že mě to takhle nebaví, vlastně mi jen řekne, ať se taky zabavím, že si musím najít nějakého koníčka. Zmínku, jestli bychom to neměli mezi sebou zabalit, smete ze stolu, že všechno jen nafukuji, že jsme přece na sebe zvyklí. Dvojí život vedu pět let a pořád vlastně nevím, kdo by byl pro mě lepším partnerem. Milenec je určitě aktivnější, ale je to druhý extrém, má spoustu přátel, spoustu práce a tak nějak tuším, že i s ním bych se ve finále cítila osamoceně. Užírám se, chodím na terapie a nevím, co se sebou. A to jsem si myslela, že v tomhle věku už člověk dobře ví, co od života chce.
Karolína (51), Pardubice
