Konečně klid
Byla jsem už dvakrát rozvedená, když jsem potkala Jindřicha. Já se starala o dvě děti, on měl syna, který vyrůstal především u mámy. Docela jsme si rozuměli, občas se vídali a brzy se hlavně z praktických důvodů sestěhovali, abychom neplatili dva byty. Slibovali jsme si od toho, že výrazně ušetříme a peníze, které nám zbudou, procestujeme. To byla naše velká společná láska.
Prý jsem neschopná
Když se na náš vztah dívám zpětně, nevím, jestli v něm byla velká láska, byl to spíš takový vztah z rozumu. Mně se finančně hodně ulevilo, když se se mnou na nákladech na domácnost někdo podílel, Jindřich byl zase nejspíš rád, že mu někdo navaří, vypere. Pár měsíců po sestěhování to mezi námi začalo drhnout. No, spíš se to všechno nakupilo – já totiž přehlížela spoustu věcí, které mi na Jindrovi vadily, byl vztahovačný, věčně protivný, moc se mu nelíbilo, že mám program bez něj. Ale já se pořád chlácholila, však je to už starší chlap, co bych chtěla, všude je něco. Že je něco ale vážně špatně a neměla bych to tolerovat, mi došlo ve chvíli, když na mě byl ošklivý před rodinou a známými, shazoval mě, vysmíval se mi, mluvil o mně jako o neschopné si cokoli zorganizovat. Když jsem to s ním chtěla po návštěvě probrat, odbyl mě, že na to nemá náladu a že jsem trapná citlivka. Nastalo období ticha, vydrželi jsme to téměř měsíc.
Chtěl mě zničit
Za tu dobu mi došlo, že neexistuje nic, co by nás dva spojovalo, že jsme dva naprosto rozdílní lidé. Když jsem se mu to snažila naznačit, odbýval mě, že fantazíruji, co blázním, že nám spolu přece není tak špatně. Jenže já to tak necítila. Já jsem se měla špatně. Začala jsem si hledat nové bydlení a plánovala, že až ho budu mít jisté, řeknu mu, že odcházím. Nevím dodnes, jak zjistil, co chystám, ale jednoho večera na mě udeřil, že všechno ví, že jsem nevděčná mrcha, že on se pro mě a moje „parchanty“ obětoval. A taky jsem se prý přepočítala, ať si nemyslím, že si jen tak snadno sbalím kufry a odejdu. Jestli to prý udělám, zničí mě. Udělala jsem to, a nebylo to snadné, pronásledoval mě, volal, psal tisíce esemesek.
Bude se za mě bít
Byla jsem zoufalá. Dostala jsem ale od kamarádek tip na jednu organizaci, která by mi mohla pomoct, ti mi doporučili právníka, který poskytuje i pomoc zdarma. Zkrátka jsem sebrala sílu a postavila se manipulátorovi čelem. Toho, že by to mohlo mít soudní dohru, se Jindřich naštěstí zalekl a stáhl se. Je to sice čerstvé, ale věřím, že mu to vydrží. Sama si teď navíc připadám silnější, protože z jednoho mého letitého kamaráda se stal přítel, u něhož jsem si jistá, že se za mě bude klidně bít a nenechá mě v tom samotnou. Na duši konečně cítím klid.
Slávka (44), Turnov
Další zajímavé a inspirativní články z oblasti módy, zdraví, krásy, ale i tipy do domácnosti a zajímavé rozhovory najdete v aktuálním vydání týdeníku Blesk pro ženy! Pořídit si ho můžete i v elektronické podobě nebo formou předplatného v našem iKiosku!
