Podraz v rodině
Mám o deset let mladšího bratra, je to benjamínek naší rodiny. Vždycky rozmazlovaný, vždycky se mu všechno odpouštělo. Od osmnácti let prakticky nikdy pořádně nepracoval, věčně byl na neschopenkách nebo chodil do práce pozdě či vůbec, a tudíž se nikde dlouho nezdržel. Naše máma je slaboch, ač vždycky věděla, že nedělá dobře, Jakuba finančně podporovala. Věřila jeho výmluvám, proč je na tom bídně, a chtěla, aby se konečně odrazil ode dna.
Chytne se za nos
To se samozřejmě nikdy pořádně nestalo. Doteď brácha střídá jen pofiderní zaměstnání a brigády, nikdy, a to je mu už třiatřicet let, nebyl někde zaměstnaný déle než půl roku. Ale vždycky jsem to brala tak, že je to jeho život, že se o sebe musí postarat sám, a když mu to takhle vyhovuje, nemám mu do toho co mluvit. Když nám před pěti lety představil svoji vážnou známost, všechny nás to překvapilo – a vlastně hlavně v dobrém. Třeba se teď konečně chytne za nos a začne se chovat dospěle. Zvlášť když mluvil o tom, že plánují rodinu, rádi by si vzali hypotéku, aby měli nějaké jisté bydlení. Já tedy k těmto jeho výrokům přistupovala obezřetně, přece jen brácha toho už namluvil a skutek většinou vždycky utekl. Ale chtěla jsem mu dát šanci, aby dostál svým slibům a představám.
Nemůžu to skousnout
Když za mnou pak jednoho dne přišel s tím, že by potřeboval půjčit 150 tisíc, nejdřív jsem se mu vysmála. Jenže on začal mluvit o tom, jak si vyjednává hypoteční úvěr, že chce ve městě koupit jednu ruinu, že ji dá vlastníma rukama dohromady. Do toho byla jeho budoucí žena těhotná, na rizikovém těhotenství, a oni se prý ocitli v momentální tísni. Těch 150 tisíc mu chybělo na to, aby na svoje budoucí bydlení dosáhl. Moc se mi do půjčování nechtělo, ale máma s tátou do mě tak dlouho hučeli, až jsem kývla. Vždyť mi přece bude každý měsíc posílat pět tisíc, do tří let budu mít peníze zpět… Samozřejmě že to dobře nedopadlo. Bratrovi hypotéku neschválili, tak jsem tak nějak počítala s tím, že mi peníze obratem převede na účet zpět. To se ale nestalo, přece musí nakoupit výbavu pro potomka, složit kauci, aby mohli všichni žít v pronajatém bytě. Mám počkat, bude mi to co nevidět po částech posílat zpět. Jsou to čtyři roky a žádná splátka dluhu ještě neproběhla. Bratr má vždycky spoustu výmluv, proč to nejde, ale dušuje se, že jednou to všechno vrátí. Jsem zklamaná tak, že jsem se od celé svojí rodiny odstřihla, nemůžu ani od rodičů poslouchat, jak to má Jakoubek těžké. Už tak nějak tuším, že se s penězi nikdy neshledám. Kamarádi mi radí podat na bratra žalobu, ale já pořád nevím, jestli se mi do toho chce. Už takhle je pro mě těžké přijmout, že jsem Jakuba ztratila, protože tohle se odpustit a skousnout prostě nedá.
Radka (43), Humpolec
Další zajímavé a inspirativní články z oblasti módy, zdraví, krásy, ale i tipy do domácnosti a zajímavé rozhovory najdete v aktuálním vydání týdeníku Blesk pro ženy! Pořídit si ho můžete i v elektronické podobě nebo formou předplatného v našem iKiosku!
