Neděle 22. prosince 2024
Svátek slaví Šimon, zítra Vlasta
Oblačno 4°C

Je jí patnáct, ale vypadá na deset: Adélka má po leukémii doživotní následky, ale optimismus může rozdávat

31. října 2023 | 06:00

Před pěti lety se rodině Kličkových v jediný den otočil svět vzhůru nohama. Tehdy desetileté Adélce se totiž rozjela akutní leukémie. Dnes už je jí patnáct, i když na to nevypadá. Nejhorší má sice snad už za sebou, ale s následky bude bojovat do konce života.

Adélka Kličková je jedním z dětských onkologických pacientů, kterým pomáhá nadační fond Kapka naděje. A právě s ním i společně se svými rodiči teď v říjnu absolvovala týdenní ozdravný pobyt, aby všichni společně nabyli síly po náročném období. Adélka má totiž za sebou léčbu leukémie, kdy podstoupila chemoterapii a transplantaci kostní dřeně. Úplně vyhráno ale ještě nemá.

VIDEO: Rodina Kličkových vyrazila na ozdravný pobyt do Turecka, který pořádal nadační fond Kapka naděje s hotelem Turquoise.

Video se připravuje ...
Rodina Kličkových vyrazila na ozdravný pobyt do Turecka, který pořádal nadační fond Kapka naděje • VIDEO: Štěpánka Bínová

Šlo to rychle

Všechno to začalo v srpnu roku 2018. „Dostala teplotu, kvůli tomu neodjela na tábor, protože jí bylo špatně. Druhý den jsme šli k doktorce a nabrali jí krev. Praktická doktorka ještě odpoledne volala, že máme jít urychleně do nemocnice, že má leukémii,“ vypráví Adélčina maminka a pokračuje: „Přijeli jsme do plzeňské nemocnice, tam nám to potvrdili, že má leukémii AML (akutní myeloidní leukémie). A protože šlo o těžší formu, tak jsme museli jet do Prahy do nemocnice v Motole, kde diagnózu také potvrdili, a Adélka skončila na JIP. Ležela tam déle než měsíc a podstoupila chemoterapii.“

Kvůli dceři se snažila neplakat

Když se paní Kličková diagnózu dozvěděla, byla samozřejmě v šoku, ale kvůli dceři se snažila být silná. „To člověk úplně zatuhne. V tu chvíli ale vypnete, soustředíte se a nemůžete panikařit, protože tu musíte pro to dítě být a na nějaké brečení nemá člověk čas. Navíc když vás dítě vidí brečet, tak je ve stresu taky,“ vysvětluje paní Kličková. „Bylo jí deset let, tak to ještě tolik nevnímala. Ale samozřejmě plakala, když jí zaváděli katetry, protože ji to bolelo, tak to si samozřejmě uvědomovala. Teď už je jí patnáct, i když na to nevypadá, a už si to všechno uvědomuje.“

Darovanou kostní dřeň nepřijala dobře

„Někdy v listopadu nám oznámili, že krev stále není v pořádku a je nutná transplantace kostní dřeně. Na transplantační jednotku nastoupila 6. ledna 2019 a 15. ledna už proběhla transplantace. Měla shodu se svým bratrem Filipem, který se stal pro ni dárcem. Transplantace proběhla standardně, bez vedlejších účinků, takže ji pustili domů,“ popisuje paní Kličková. To ještě netušila, co bude následovat.

„Chvíli byl klid a pak začala mít dvojité vidění. Lékaři zjistili, že má glaukom. Pak se jí do toho začalo i špatně dýchat. Nejprve jsme to sváděli na psychiku, ale v listopadu už to bylo horší a jeli jsme do nemocnice, kde jí dávali kyslík. Byli jsme zrovna na ubytovně, když nám volali, že Adélku převezli na ARO, protože už by to neudýchala. Tam byla týden. Potom se jí rozjela sklerodermie, zánět v kůži, což byla špatná reakce na darovanou kostní dřeň. Nesnášela ji dobře.“

Návrat do normálního života

„Nakonec se s tím nějak poprala, ale ještě měla oslabenou imunitu. Ta se jí naštěstí už spravila a po pěti letech se teď v září vrátila do školy, do deváté třídy,“ říká Lucie. Protože Adélka ve škole hodně promeškala, tak musela devátou třídu opakovat. „Měla z toho samozřejmě stres. Byla pět let izolovaná, nemohla skoro mezi děti. Stejné kamarádky jí nezůstaly. Teď je mezi jinými dětmi, ale našla si tam kamarádky, tak je spokojená.“

Následky má doživotní

Léčbu leukémie má Adélka sice za sebou, ale v pořádku úplně není. „Teď je velmi hubená, neroste, má následky, takže běháme ještě po různých doktorech. Nejhorší následek je nekróza kotníku. Kvůli tomu byla v dubnu na operaci a teď ji čeká reoperace, aby jí ten kotník narovnali. Sesedla se jí i páteř. Nevím, jestli se to někdy vůbec srovná, to mi nikdo neřekl. Následky bude mít samozřejmě trvalé. Asi jí zůstanou fleky na kůži a nevyroste, ale předpokládám, že přibere. Když brala kortikoidy, tak měla 36 až 37 kilo a teď má 28,5 kilo,“ říká Lucie a dodává: „Moc nechce jíst, protože nemá chuť k jídlu nebo ji bolí břicho a je jí špatně od žaludku. Ten organismus prostě není srovnaný. Jeden čas brala asi 134 léků za týden, teď už bere denně čtyři léky.“

„Nejhorší byla ta nejistota, když člověk neví, co bude, co se stane, když člověk na ní vidí, že je ve stresu. I ta bezmoc, že jí nemůžu pomoct. Chtěla bych do ní dostat jídlo, ale odmítá ho,“ hodnotí celou situaci paní Kličková.

Autor: Štěpánka Bínová