„Skoro dva roky mě trápily silné nárazové křeče v břiše,“ vzpomíná Martina. Navštívila proto gastroenterologa. Ten ale její problémy spíše zlehčoval. „Prý to mám ze stresu kvůli škole, že to přejde. Nad mírně zvýšenými krevními hodnotami ukazujícími na zánět jen mávl rukou.“

Dostala léky

Její potíže byly ale čím dál intenzivnější a častější. Nakonec Martina kvůli nesnesitelným křečím skončila v nemocnici. Zde ale lékaři jen vyloučili zánět slepého střeva a koliku a s léky proti bolesti ji poslali domů. „Když jsem byla v nemocnici potřetí, tatínek už to nevydržel a řekl, že neodejdeme, dokud mi neudělají podrobnější vyšetření,“ vzpomíná. Krevní testy pak ukázaly na intenzivní zánět v těle a kolonoskopie potvrdila ulcerózní kolitidu – chronické onemocnění střevní sliznice.

Šest let měla klid

Dostala léky na zvládnutí akutní fáze nemoci. „Díky této hospitalizaci jsem se dostala ke skvělé paní doktorce, u které se léčím dodnes,“ říká Martina. Prvních šest let o nemoci téměř nevěděla. Pak se ale ulcerózní kolitida ozvala znovu – poté, co její tatínek onemocněl rakovinou. „Bylo to velmi stresující období,“ popisuje. Po půlroce se naštěstí tatínkovi ulevilo, navíc ji její přítel požádal o ruku. Vše vypadalo dobře a ulcerózní kolitida se zklidnila.

Jen 39 kilo

Po stabilizaci stavu Martina otěhotněla a narodila se jí dcera. „V těhotenství a při kojení jsem se cítila dobře, pak ale přišly další záchvaty nemoci,“ vysvětluje. Jelikož ulcerózní kolitidu hodně ovlivňuje míra stresu, ve vzplanutí nemoci hrál roli opětovný návrat rakoviny u jejího tatínka, který byl tentokrát fatální. Martina skončila několikrát v nemocnici. Vedle relapsů nemoci se jí začala ve střevě opakovaně objevovat přemnožená bakterie Clostridium difficile a její toxiny, to vedle četných krvavých vodnatých průjmů doprovázelo i výrazné hubnutí. V nejhorších chvílích vážila Martina pouhých 39 kg.

Tip na video: Co může způsobit častý průjem?

Psychicky na dně

Byla přes dva roky na antibiotikách. Trpěla navíc inkontinencí stolice a bez pleny nebyla schopná odejít z domu. Trápila ji velká únava a psychicky byla na dně. Díky podpoře rodiny a přátel to však nevzdávala. „Pořád jsem přemýšlela, co dělám špatně, proč se klostridie stále přemnožují, proč se jich nemůžu zbavit a proč se léčbou nedaří kolitidu stabilizovat. Byla jsem zoufalá a totálně bezmocná, stále na antibiotikách a v hrozném stavu. Nevěděla jsem, co si počít.“ Toalety navštěvovala 15krát–20krát denně. Zkoušela různé diety, stravovací režimy, potravinové doplňky, transplantaci stolice. „V této době mi také lékařka několikrát změnila terapii ke stabilizaci kolitidy. Začala jsem užívat biologickou léčbu. Dva preparáty u mě ale vyvolaly silnou alergickou reakci, třetí nezabíral, a ty potvory klostridie se mě držely jako klíště,“ popisuje.

Změna začala v hlavě

Martině se rozpadal život pod rukama. „Po další, tentokrát měsíční hospitalizaci, přesně dva roky poté, co zemřel tatínek, jsem si uvědomila, že tu nechci svoji tehdy tříletou dceru nechat bez maminky a že musím něco změnit, jinak mě klostridie společně s kolitidou zničí,“ vypráví. „Začala jsem proto pracovat na svém nastavení hlavy a uvědomovala si, že tento boj musím vyhrát sama.“ Martina postupně měnila svůj přístup k životu a soustředila se hlavně na sebe. „Dříve jsem vždy upřednostňovala ostatní, sledovala jsem, co si myslí okolí, jak hodnotí moje činy,“ vzpomíná. A pokračuje: „Tady přišel ten zásadní zlom, začala jsem více myslet na to, co je dobré hlavně pro mě. Díky pobytu v lázních jsem si uvědomila, že nejsem divná, ale že je kolem mě spousta lidí, kteří řeší podobné problémy a s touto nemocí bojují a hlavně žijí.“

Začalo se blýskat na lepší časy

Trvalo to dlouho, ale postupně se začalo vše obracet k lepšímu. „Dostala jsem čtvrtý preparát biologické léčby, který začal konečně fungovat. Ani bakterie už nebyly tak agresivní,“ vysvětluje. Od té doby dochází každé dva měsíce na infuzi biologické léčby a její stav se stabilizoval. Do lázní nyní Martina jezdí každý rok a v kombinaci s biologickou léčbou, vyšetřením střevního mikrobiomu na specializované klinice a s doplněním potřebných probiotik a vitaminů má teď Martina po téměř třech letech střeva bez klostridií. „Při této nemoci je klíčové si vše srovnat v hlavě, což jde ruku v ruce s ‚uzdravením‘,“ dodává s tím, že na své psychice neustále pracuje a pravidelně dochází k psychosomatičce.

Co je ulcerózní kolitida?

Jedná se o chronický zánět sliznice tlustého střeva. Postihuje střevo v různém rozsahu od krátkých změn v konečníku až po zánět celého tlustého střeva. Typické je střídání různě dlouhých období klidu – remisí (návrat stavu pacienta před nemocí) – s fázemi aktivace nemoci – relapsy. Nemoc často vzniká mezi dvacátým a pětatřicátým rokem života, ale není vzácná ani ve věkové kategorii nad padesát let. Typickým příznakem ulcerózní kolitidy je časté a bolestivé nucení na stolici, při kterém někdy odchází jen krev a hlen a vyprázdnění nevede k úlevě. Také se vyskytuje krvácení z konečníku a často i průjem. Nemocní mohou mít i různé mimostřevní příznaky. Mezi nejčastější patří bolesti a záněty kloubů, kožní potíže, záněty očí či postižení jater. Více informací najdete na www.crohn.cz

Další zajímavé články naleznete v tištěném Blesku pro ženy. Zakoupit si ho můžete na vašich oblíbených stáncích nebo na iKiosku ZDE. 

Příběh Miriam: Kvůli nemoci jsem se bála i brečet, mohlo mě to zabít

Kvůli krvácení do mozku přišel o půlku hlavy. Mohly za to energetické nápoje!