Rodily jsme spolu! Zážitky matek, které spojuje zvláštní pouto
Sdílet těhotenství se sestrou, kamarádkou či zkrátka s někým blízkým – kromě partnera? Skvělá záležitost! O tom vám mnohé prozradí naše tři páry.
Povídat si o plánech, změně stavu, těla, ale také spolu řešit první měsíce dětí po narození… To je pouto, které zanechá stopy. U některých žen dokonce vydrží hodně let. Nebo to naopak utuží rodinné vztahy. Jak jste to měla vy? Vzpomínáte, kdo vám byl nablízku a s kým jste si povídala o věcech, které byste před nikým jiným neprozradila?
KAMARÁDKY: Stanka Růžičková (39), Stela (7), Iva Ambrožová (40), Terezka (7)
Mladší sestra Terezky Nikolka (vlevo) na fotce nemohla chybětAutor: Martin Kučera(Mladší sestra Terezky Nikolka – vlevo – na fotce nemohla chybět.)
"Bylo to naše společné tajemství"
STANKA: Bylo skvělé sdílet spolu na začátku to tajemství, všechny ty pocity, chodit místo běhu na procházky a prodýchávat tvrdnutí břicha, plánovat ten nový život a být na tom vlastně stejně. Ale hlavně – ze všeho nejlepší byl ten čas na mateřské.
IVA: Byly jsme vlastně také trochu maminy exotky – nikdy jsme nechodily na ty typicky maminkovské procházky, ale setkávaly jsme se v přírodě, kde jsme si vzájemně hlídaly děti, abychom si mohly jít na střídačku zaběhat. A naše holky byly vždy úplně zlaté. Asi z nás cítily tu pozitivní energii.
STANKA: Znaly jsme se dlouhé roky z práce, ale byly jsme víc kámošky než kolegyně. Dokonce i to těhotenství jsme vlastně naplánovaly společně. Nějak ve smyslu „tak už by to chtělo“… A ono to vyšlo, rodily jsme od sebe jen deset dní.
IVA: Těhotenství jsme společně prožívaly opravdu hodně. Ze začátku, když v práci nikdo nic netušil, tak to bylo naše velké tajemství.
STANKA: Mám pocit, že se naše kamarádství tím vším ještě více prohlubuje. Mají na to velký vliv i naše děti, které spolu naprosto skvěle vycházejí.
IVA: Tohle je hrozně zajímavá chemie. Moje Terezka a Stanky Stelinka se nevidí třeba tři měsíce, a když řekneme, že bude návštěva, tak mají radost, jako kdyby byly nejlepší kamarádky. Moc hezky si spolu rozumějí, hrají a tvoří hrozně správnou dvojku. Je super, že to takhle funguje.
Sestry: Andrea Machková (37), Adrien (11 měsíců), Kristýna Machková (28), Beáta (9 měsíců)
Autor: Martin Kučera„Hodně nás to stmelilo“
KRISTÝNA: To, že budeme rodit spolu, jsme rozhodně neplánovaly. Andy miminko chtěla, u mě to byla náhoda.
ANDREA: Kdyby se mě na to někdo zeptal před pár lety, nevěřila bych, že se nám to takhle hezky sejde. Už kvůli tomu, že je mezi námi devět let věkový rozdíl. Ale já si to hrozně užívám. Hodně nás to stmelilo. Nejen jako sestry, ale i s rodiči.
KRISTÝNA: Mně se líbí hlavně to sdílení. Řešíme obě to samé. A se sestrou je to víc než s kamarádkou.
ANDREA: Vidím na tom jen samá pozitiva. Je to velká pomoc jak psychická, tak fyzická. A přestože je ségry Bea mladší, je aktivitou trochu napřed, takže mě sestra zásobuje informacemi. Všechno si dohledává, je našprtaná a jen mi to dává vědět. Takže úplně ideální.
KRISTÝNA: Jediné „negativum“ je na tom to, že naše maminka neví, které vnouče hlídat dřív…
Teta a neteř: Majka Dvořáková (50), Anežka (21), Iva Rubková (58), Justýna (21)
Autor: Martin Kučera„Dodnes máme zvláštní pouto“
MAJKA: My jsme asi nějak provázané, protože jsme spolu byly těhotné dokonce dvakrát, ale napoprvé mi to nevyšlo, potratila jsem. Vzpomínám si, jak jsem přijela z nemocnice a teta Iva mě objala a rozbrečela se. „To je blbý, co?“ komentovala svoje břicho. Ani jedna jsme netušily, že za dalších deset let si to zopakujeme. Tentokrát se šťastným koncem.
IVA: Já těhotenství rozhodně neplánovala. Můj tehdejší partner dokonce tvrdil, že děti mít nemůže. Pak to popřel. Celkem brzo mi bylo jasné, že on se mnou dítě vychovávat nebude, ale věděla jsem, že to nějak zvládnu.
MAJKA: Obě jsme byly jako velryby. Třicet kilo nahoře, ale když jsme spolu seděly na zahradě a ukazovaly si přírůstky, byly jsme šťastné. Navíc s námi těhotenství prožívala celá rodina.
IVA: Ani se nikdo nedivil, že ve stejnou dobu bude rodit teta a neteř. Je nás tolik, že je to vlastně normální.
MAJKA: Když tetu pustili z porodnice, sedla jsem za volant a jela si pochovat malou Justýnku. Anežka se narodila za měsíc. Měla jsem zjištěno, kde jsou cestou porodnice, kdyby náhodou… Držela jsem svou sestřenici v náručí a zlehka ji opřela o těhotenské bříško. Jsem si jistá, že tehdy se holky domluvily, že budou kámošky.
IVA: Jo, dodnes tvrdí, že si tehdy daly plácáka.
Další zajímavé články naleznete v novém čísle Blesku pro ženy. Seženete ho na stáncích nebo si ho můžete v tištěné či elektronické podobě objednat v našem iKiosku ZDE >>>