Pět skutečných žen šlo s kůží na trh: Strie, jizvy ani povadlá kůže nám nevadí!
Každé tělo má svůj příběh. A my jsme našly ženy, které se o tom svém nebojí mluvit ani ho ukázat. I když je po porodu.
Není snad žena, která by neřešila, jak vypadá. Jedna chce zhubnout, druhé se nelíbí zadek, třetí vadí povislá kůže. Jsou však období, kdy tělo dostane zabrat, třeba s narozením miminka. A to jsme na poznámky o těle či na to, jak vypadá, citlivé víc než obvykle. Některé z nás se s tím dokážou vyrovnat snáz než ostatní. Zde jsou některé z nich. My ostatní si z nich berme příklad!
Zajímat vás bude také: celoživotní boj s anorexií a představami o vlastním těle vede i zpěvačka Míša Nosková. Poslechněte si ji, přišla nám o tom vyprávět v rámci našeho projektu Nejsi v tom sama:
Video se připravuje ...Lucie (25): Dítě přišlo, až když jsme se na něj přestali soustředit
Moje cesta za miminkem nebyla jednoduchá. V osmnácti jsem potkala svého přítele, o čtyři roky později jsme se vzali. Ještě před svatbou jsme ale oba začali cítit, že náš dům je prázdný a že bychom rádi založili rodinu. Byl rok 2017, jaro, a naše dlouhé snažení začalo. Po půlroce se mi podařilo otěhotnět, ale o miminko jsem v druhém měsíci přišla. Byla jsem z toho zničená, myslela jsem si, že jsem jediná na světě. Nikdo z rodiny podobnou zkušenost neměl a nevěděli ani, jak mi pomoct. Po pár měsících jsem o tom s lidmi, a hlavně s ženami ve svém okolí, začala mluvit. Zjistila jsem, kolik nás je a jak je bohužel „normální‘‘ potratit. Další dlouhý rok od potratu se nám nedařilo znovu miminko počít, a tak jsme na jaře roku 2018 podstupovali různá vyšetření.
Dozvěděli jsme se, že jsme oba zdraví, a tak jsme se pokusili nesoustředit se jen na miminko, začali jsme více cestovat. A vyplatilo se. Dovezli jsme si z dovolené poklad: 14. ledna 2019 jsem objevila dvě vytoužené čárky na těhotenském testu a začal kolotoč. Teď už mi tu běhá osmnáctiměsíční syn a další miminko je na cestě. Druhé dítě jsme paradoxně plánovali a počítali jsme s tím, že cesta k němu bude dlouhá. No, nestalo se. Za poslední roky jsem se naučila, že nikdy není vše tak černé, jak se zdá, a hlavně užívat si každého dne. Své tělo jsem po porodu začala vnímat jako veliký zázrak přírody. Každý den jsem mu vděčná a děkuji, že vše zvládám hladce a dala jsem se rychle do kupy. Jsem zvědavá, jak mě tělo překvapí podruhé, a těším se, že mu to po dalším porodu budu vracet. Budu ho hýčkat, budu sportovat a dobře se stravovat. A hlavně hodně spát, někdy!
Nikol (31): Počítala jsem s tím, že se mi tělo po porodech změní
Vždycky jsem chtěla velkou rodinu, takže za své čtyři děti jsem opravdu šťastná. Věděla jsem, že moje tělo už po porodech nebude, jako bývalo. Už u prvního syna mi popraskala kůže na břiše. Možná kvůli tomu, že jsem nikdy neměla pevné břicho, i když jsem hubená. Nikdy jsem se pak mezi porody nestihla dát do formy tak, abych břicho dostatečně zpevnila a aby mi opět nevyskočilo jako při šesterčatech. Je mi líto, že jsem necvičila už před prvním dítětem. Dnes mám na břiše převis, strie a povolené svaly s diastázou. Nemám z toho deprese, ale spokojená taky nejsem. Stejné je to s prsy, čtyři odkojené děti udělaly své. Mazala jsem se krémy, olejíčky… Moc nepomohly. Jen to přestalo svědit! Nic víc. V dnešním světě si musíte zachovat zdravý rozum, sociální sítě vás mohou tak pohltit, že se můžete dokonce nenávidět. Neříkám, že bych nechtěla to, co mají holky na fotkách, ale kde je realita? K tomu, abych přijala své tělo, měla se ráda a nestyděla se za něj, mi pomohlo vlastní přesvědčení.
Video se připravuje ...Kateřina (23): Vyšla jsem ze své komfortní zóny a nasdílela svou fotku se striemi
Jsem zakladatelkou projektu Tělo s příběhem a maminkou dvou kluků. Projekt jsem založila jako maminka, které se v těhotenství udělal nespočet strií. Cítila jsem se ošklivá a své nové popraskané a vytahané břicho jsem neměla ráda. Těžce jsem změnu nesla a myslela si, že jsem snad jediná, které se tohle stalo. Když jsem ale nasdílela fotografii svého bříška se striemi, ukázalo se, že nejsem sama, a moje sebevědomí se začalo uzdravovat. A já se přijala taková, jaká jsem. Zjistila jsem, že je to normální, že se není za co stydět! Jeden z nejkrásnějších příběhů, které si tělo nese, je ten o mateřství!
Eliška (24): Všechna naše těla jsou krásná
Až do porodu bylo všechno úplně v pořádku a bez jakýchkoli komplikací, měla jsem naprosto bezproblémové těhotenství. Můžu říct, že jsem měla těhotenství snů. Teda až na ty strie, ty mě trápily, i když jsem se o své bříško starala a mazala ho všemi možnými oleji a krémy proti striím, stejně tam byly. Mé tělo po porodu vypadalo strašně – povislé bříško, strie a jizva po císaři. Moje představa byla, že hned po porodu tělo bude úplně stejné jako před těhotenstvím, ale bohužel. Bylo pro mě hodně těžké to přijmout, ale velmi mi pomohl přítel, kterému to naprosto nevadilo, byla jsem pro něho pořád hezká. Navíc ten malý uzlíček štěstí, kterému mé tělo dalo život, byl úžasný a skvělý. Miluju ho nejvíc na světě. Je to moje motivace, proč se mít ráda!
Video se připravuje ...Aneta (21): Každá strie pro mě znamená, že jsem dala život
Těhotenství jsem prožívala spíše stresově, měla jsem výkyvy nálad, byla jsem přecitlivělá. Největší roli ve všem sehrál odchod bývalého přítele a tatínka teď už ročního Matyáše. Své tělo jsem přijala vcelku dobře, v těhotenství jsem přibrala opravdu hodně, tudíž jsem s tím, jak budu vypadat po něm, do jisté míry počítala. Hodně mi pomohly skvělé kamarádky a mamka. A v neposlední řadě to byl projekt @telospribehem. Chtěla bych vám všem proto vzkázat: Holky, všechny jsme krásné a nezáleží na tom, jak naše tělo vypadá. Každé má nějaké příběhy, ať už po úrazech, operacích nebo těhotenství. Moje tělo má všechny příběhy, některé jsou vidět méně, některé více. Buďte své, mějte klidnou duši i mysl a budete spokojené.
Další inspirativní články a příběhy naleznete v novém čísle Blesku pro ženy. Seženete ho na stáncích nebo si ho můžete v tištěné či elektronické podobě objednat v našem iKiosku ZDE >>>
titulka Blesk pro ženyAutor: red