"Dny mi vlastně trochu splývají, ale není to tím, že jsem na mateřské. Já i do práce chodím vlastně od pondělí do neděle, i když jen na pár hodin. Nedávno jsem v sobotu ráno budila nejstaršího do školy,“ vypráví s úsměvem sympatická mladá máma, která vstává v sedm ráno a spát chodí v jednu v noci. O tom, že by odjela sama na víkend, ani nepřemýšlí.

Má pět dětí: Tobiáše (10), Matěje (9), Sofii (6), Tinu (3), Edíka (2 měsíce). A chová dvě kočky a tři psy. Díky lásce ke zvířatům studuje veterinární nástavbu s maturitou. Bydlí v domě na venkově a má třetího partnera. To je Aďka Adams, která plánuje další přírůstek do rodiny. Jaký je její týdenní diář?

Pondělí

S Matym jsme vstávali v 6.45, protože on jediný chodí do školy. Starší má on-line výuku a zbytek mám doma. Rychle chystat svačinu a všechno do školy. Kolem půl osmé vstaly ostatní děti. Snídaně, obléknout, pustit pohádky a začít připravovat oběd. Nejmladší na dece vydržel pět minut, takže jsem omáčku vařila s Edíkem v šátku. Další hodinu jsme se vypravovali. Dvě děti už seděly na chodbě v bundách, ale miminko se poblinkalo, takže jsem musela sebe i jeho převléknout. Vyrazili jsme na úřad, pak vyzvednout autosedačku, cestou jsem nabrala syna ve škole, stavila se v práci. Doma jsme zjistili, že se nám ztratilo kotě, tak jsem volala starostovi, aby to vyhlásil rozhlasem, pak zase přestal fungovat Netflix. Zbytek dne jsem věnovala úklidu a vaření večeře.

Úterý

Celé dopoledne jsem dceři zařizovala školu lyžování. Kvůli nemocem totiž nechodí do školky a říkala jsem si, že by měla něco dělat a nebýt jen doma. Pak jsem jela se všemi dětmi na velký nákup. Představte si autosedačku v košíku a kolem čtyři děti. U pokladny se vždycky divím, co všechno mi do něj děti přihodily. Dneska do toho začal brečet ten nejmladší, takže to bylo ještě náročnější než normálně. Na další nákup pojedu radši s mužem. Když je den blbec, zavřu se na deset minut na záchodě, abych se nadechla a mohla fungovat dál.

Středa

Dnes máme podpůrnou skupinku maminek v mateřském centru. Tam chodím i s dětmi, které se trochu zabaví, a my sdílíme vše, co prožíváme. Je důležité se navzájem podpořit a říct si, že vlastně všechno tak nějak zvládáme. Vedle toho tu mívám kurzy pro začátečníky i pokročilé, na kterých maminky učím, jak správně nosit miminka v šátku. Večeři pak koupím cestou, protože uvařit bych už nestihla. V půl desáté uložím starší děti do postele a tak do půl jedné chodím po bytě s nejmladším, kterému se nechce spát, bolí ho bříško.

Čtvrtek

I když do práce chodím každý den, některé dny tam musím dvakrát nebo na delší dobu. Záleží na tom, kolik máme v útulku právě psů. Jsme záchytná stanice, takže se to pořád mění. Někdy jich máme pět, jindy žádného. Tomu přizpůsobuju i svůj pracovní rytmus. Výhoda je, že s sebou můžu vzít všechny děti a klidně s nimi celé odpoledne venčit. Tím se utahají všichni. Děti i psi.

Pátek

Musím sehnat zbytek věcí pro dceru do školy lyžování, takže nás znovu čekají nákupy. Vedle toho musím pořídit věci na sobotní oslavu, protože syn Maty bude mít deváté narozeniny, a vyřídit všechny resty, které jsem nestihla. Zapojit televizi, kterou jsem objednala, protože stará se rozbila, konečně vyřešit, proč nefunguje Netflix, udělat velké prádlo a uklidit. Na jednu noc jedou dva synové k babičce, takže mám vlastně klidný den.

Sobota

Za normálních okolností k nám na dětské narozeniny jezdí celá rodina, což je asi dvanáct lidí, a pak zhruba pět dětí, které si potomci pozvou. Teď nás sice nebude tolik, ale i tak jsem si musela dát budík na sedmou, abych stihla udělat jednohubky, připravit tatarák z hovězího i avokáda, a hlavně uklidit. Problém je, že za půl hodiny byste nepoznala, že jsem gruntovala. Dort jsem naštěstí objednala, jinak bych nestíhala. Ve dvě vypukla oslava a v šest už všichni odešli. A mě čekala další směna úklidu. Normálně mi pomáhá partner, ale tentokrát šel ke kamarádovi na zabijačku, takže bylo všechno jen na mně.

Neděle

Mám dvě volné hodiny. Usmlouvala jsem totiž muže, aby hlídal a já jela jen s dcerou na školu lyžování. To byl můj čas pro sebe sama, kdy jsem se mohla jen dívat na to, jak to dceři jde. Už to, že nakládáte do auta jen jedno, a ne pět dětí, je pro mě relax. Odpoledne všichni vyrazíme na výlet do okolí a cestou se samozřejmě zastavíme v práci vyvenčit psy. To jsou krásné chvíle. Mám hodné děti, které se mají rády, a mně dochází, že mi všechen ten kolotoč stojí za to. Když se narodil nejmladší Edík, všichni z něho byli nadšení. Jak začne plakat, hned ho chodí sourozenci konejšit. Vlastně jsou všichni naprosto úžasní. Každopádně… Máme v plánu ještě další.

Další zajímavé články naleznete v novém čísle Blesku pro ženy. Seženete ho na stáncích nebo si ho můžete v tištěné či elektronické podobě objednat v našem iKiosku ZDE >>>

Kadeřník zadarmo stříhá bezdomovce a mění je k nepoznání. Tak tyhle změny stojí za to!

Zmlátil ji soused, když zaparkovala před jeho domem. Ona jen chtěla nedonošenou dceru přenést do tepla